Článek
Sparta postoupila do osmifinále Ligy mistrů, ale v domácí nejvyšší soutěži je druhá se ztrátou sedmi bodů na Baník Ostrava. Jak hodnotíte z tohoto pohledu letošní podzim?
V podstatě jsem spokojený. Splnili jsme stanovený cíl - postoupili jsme z kvalifikace Ligy mistrů do základní skupiny a k tomu jsme přidali jako nadstavbu účast v osmifinále, kde také nejsme vzhledem k vyřazovacímu systému na dva zápasy úplně bez šancí. Mužstvo obstálo ve všech šesti zápasech a prokázalo svoji sílu a morálku. Přáli jsme si být i podzimním mistrem, ale jsme druzí s odstupem sedmi bodů na Baník. Přesto jsem přesvědčen, že se i za této situace dokážeme na jaře poprat o titul a získat ho.
Ale sedm bodů je hodně, v podstatě musíte vyhrát o tři zápasy víc než Baník...
Samozřejmě jsme si toho vědomi, ale na druhou stranu tento rozdíl neříká, že je Baník o tolik lepší. Několik utkání dovedl do vítězného konce vyloženě se štěstím. To nám chybělo v domácí soutěži, zbytečně jsme ztráceli body. Na druhu stranu jsme ho měli v Lize mistrů. O to atraktivnější bude ligové jaro.
Sparta je za pět let potřetí v osmifinále Ligy mistrů. Co jí chybí, aby ho hrála každý rok?
Když si uděláte statistiku, kdo v posledních pěti letech postoupil do osmifinále, dojdete k závěru, že to je ze strany Sparty obrovský úspěch. Vždyť ze základních skupin vypadávají mnohem slavnější kluby s nesrovnatelně silnějším hráčským kádrem. Zatímco u nás se některým médiím zdá, že postupujeme jenom ob rok, v zahraničí to považují skoro za zázrak. Ptají se nás, jak to děláme, když každý rok prodáme dva i víc klíčových hráčů. Osobně tuhle skutečnost vnímám velice pozitivně. Samozřejmě i já sním o tom, že si jednou zahrajeme semifinále. O finále si zatím netroufnu ani snít. Podívejme se na to iz druhé stránky, to znamená, jestli naše možnosti vůbec odpovídají tomu, aby něco takového bylo reálné. Nikdy nikam ale předem nejedu prohrát. Zkusíme něco vymyslet a udělat, abychom i na jaře uspěli. Jestli to bude možné, ukáží až samotné osmifinálové zápasy.
Za pět let v křesle prezidenta Sparty jste s klubem doslova srostl. Ohlásil jste však na únor 2005 kandidaturu na prezidenta Českomoravského fotbalového svazu a v případě vašeho zvolení by obě funkce byly neslučitelné. Jak byste situaci řešil?
Spartě jsem fandil od mládí, je to rodinná tradice. Samozřejmě že mám ke klubu vztah nejen proto, že jsem v jeho čele a mám tu i nějaký minoritní finanční podíl. Na druhou stranu jsem si vědom neslučitelnosti obou funkcí, a budu-li zvolen, ze Sparty odejdu.
Už přemýšlíte o svém nástupci?
Vedení Sparty už je dnes možné přenechat jinému managementu. Sparta je dospělým jedincem, což ještě před pár lety neplatilo. Má kvalitní infrastrukturu, špičkové partnery. Zásadní rozhodnutí byla učiněna, takže její směr je jasný řekněme až do horizontu nejbližších deseti let. O možném nástupci tedy přemýšlím beze strachu o budoucnost Sparty.
Jakou cenu byste řekl, kdyby přišel zájemce o koupi Sparty?
Stála by tolik, kolik by ten nejlepší zájemce nabídl. Všechno je otázkou nabídky a poptávky. Akcie Sparty nejsou volně obchodovatelné, takže si jejich hodnotu nemůžeme denně měřit na burze, ale její aktiva si nyní cením minimálně na jednu miliardu korun.
Vraťme se do současné reality. Řekl jste, že s podzimem jste spokojen. Ale výkony některých hráčů byly zklamáním. Především Igora Gluščeviče, který přišel jako vyhlášený kanonýr. Přitom se nabízel v létě i Marek Heinz, který střílí góly za Baník. Neudělal jste v tomto případě chybu?
Neudělal a říkám to s plnou odpovědností. Markovi upřímně přeji jeho střeleckou formu, která ho přivedla zaslouženě i zpět do reprezentace. Kdyby přestoupil místo do Ostravy k nám, možná by se jeho kariéra vyvíjela jinak. Ve Spartě by měl mnohem těžší pozici a není jisté, jestli by se vůbec dostal do základního kádru. Letná by pro něho svým způsobem, například z pohledu konkurence, ale i řízení klubu a nároků na hráče, byla dalším zahraničním angažmá. On v nich ale neuspěl. Navíc není typickým koncovým hráčem a my jsme takového hledali, Gluščevič naše předpoklady splňoval. To, že nerealizoval naše i svoje představy, nebylo jen jeho vinou. Pár zápasů mu nevyšlo, byl několikrát nemocný. Věřím, že na jaře dokáže svoje kvality a potvrdí správnost tohoto kroku. Konečně, už proti Teplicím a Laziu na Letné odvedl v útočné fázi velmi dobrou práci.
Vám je ale často fanoušky vyčítáno, že jdete cestou nejlevnějších nákupů...
Tohle říkají lidé, které nezajímá hospodaření klubu a nenesou odpovědnost za ekonomiku obchodní společnosti, jakou je AC Sparta Praha. Nezlobím se na ně, ale tuto výtku neberu. Jsem odpovědný za Spartu nejen v tuto chvíli, ale musím vidět na několik let dopředu a vědět, kam s ní směřuji. Ono nejde jen o samotné hráče a chod klubu, který už je několik let bez dluhů, ale třeba i takové investice do její budoucnosti, jakými je naše nové tréninkové centrum na Strahově. Sparta je suverénně nejúspěšnějším českým klubem nejen proto, že za pět let čtyřikrát vyhrála ligu a třikrát postoupila do druhé fáze Ligy mistrů. Má také největší objem partnerů a velkou perspektivu. Pokud bych šel cestou, kterou by si někteří fanoušci přáli, mířil bych nepochybně do pekla. Neumím si představit, jak hráčům v kabině říkám, že jsme do posil dali všechny peníze, takže nezbylo na výplaty. To by si asi nepřáli ani ti fanoušci, kterým se zdá, že investujeme do přestupů málo peněz.
V posledních dnech se hodně mluví o odchodu několika hráčů. Například Blažka, Hübschmana, Sionka, Kincla, Zelenky či Zbončáka. Jaká je skutečná situace?
Zatím je dohodnut jen odchod Kincla do Petrohradu, ale ten bude potvrzen, až jestli se hráč v Rusku domluví na smlouvě. Jiná konkrétní nabídka na stole neleží, dokonce ani na Blažka, který má životní formu a sleduje ho skutečně několik klubů. Pokud někdo přijde s tím, že má skutečně zájem o Zbončáka, který se do základního kádru neprosadil, budeme o tom jednat. Na základní osu mužstva, z níž jste některé hráče jmenoval, nechceme v zimě sahat. Na jaře bychom rádi uspěli v osmifinále Ligy mistrů a chceme obhájit mistrovský titul. Obojí bude těžké a musíme se na to co nejlépe připravit.
To by ale znamenalo kádr ještě zkvalitnit...
Pochopitelně. Zatím jsme ale neseděli s generálním ředitelem Peltou a trenérem Kotrbou nad konkrétním seznamem posil ani nad tím, kolik do nich investujeme. Žádnému hráči jsme zatím neudělali nabídku.
Zmínil jste se o trenéru Kotrbovi. Po utkání s Laziem jste řekl, že není důvod se s ním rozejít. Přesto, kdyby on sám trval na svém odchodu, ukončil byste s ním smlouvu?
Nemám žádné signály, že by to chtěl skutečně udělat. Tedy čistě teoreticky: Každý je nahraditelný, uměl bych si s takovou situací poradit. Konec Sparty by to rozhodně neznamenalo. Ale zdůrazňuji, že si to nepřeji a Jirka Kotrba o tom ví. Nikdy jsem nikomu žádná ultimáta nedával. Jedná se o spekulace, ale ty k fotbalu patří.
Hráči po prohře v Jablonci dostali velké finanční pokuty údajně s tím, že pokud vybojují v utkáních s Chelsea, Laziem a Teplicemi sedm bodů, budou smazány. Sedm bodů získali...
Pokuty platit nebudou.
Myslíte si, že prezident klubu, jakým je Sparta, by měl víc rozumět fotbalu, nebo být víc dobrým obchodníkem?
O mně média tvrdí, že jsem šikovný fotbalový obchodník, ale přitom mu prý nerozumím. Ono ale jedno bez druhého nejde a na druhou stranu neexistují lidé, kteří umějí dokonale všechno. Když klub povede fotbalový odborník, musí mít kolem sebe kvalitní manažery a obchodníky, totéž platí i obráceně. Je to vždycky týmová záležitost. O to se snažím i ve Spartě, kde je mým nejbližším spolupracovníkem Mirek Pelta, který fotbalu rozhodně rozumí. Nikdo ale nemá patent na to, aby například při nákupu nebo prodeji hráčů měl vždycky šťastnou ruku. Když je alespoň procento sportovní i obchodní ve váš prospěch, je to dobré. Stoprocentní úspěšnost v tomto směru prostě neexistuje.
Vy osobně se považujete za tvrdého šéfa nebo spíše liberálního?
To byste se měl zeptat lidí kolem mne. Myslím si, že nemám problémy s respektem či autoritou. Konečné rozhodnutí musí udělat jenom jeden člověk, ale s přesvědčením, že jeho rozhodnutí je správné a tým lidí kolem něho situaci takto vnímá a věří mu. Když tomu tak není, nefunguje to. Musíte svoje rozhodnutí patřičně vysvětlit, aby mu spolupracovníci věřili, a já na druhou stranu musím být přesvědčený, že kolem sebe mám ty nejlepší lidí.
Jste také šéfem reprezentace. V čem vidíte největší sílu současného týmu?
Je to živý organismus, který je báječně zdravý a tvoří ho vynikající fotbalové osobnosti. Důležité je, že reprezentanti hrají za kvalitní kluby a ze zahraničí je zájem o další z naší ligy, což cítíme i ve Spartě. Mužstvu dává také sílu úspěšná série. Ta současná devatenáctizápasová začala už před dvěma roky na Kypru a s každým dobrým výsledkem roste v týmu vítězná atmosféra. Sílí také důvěra hráčů v to, co dělají. Velký význam pro jejich výkony a celé fungování reprezentace má i nádherná symbióza v realizačním týmu vedeném trenérem Karlem Brücknerem. Existuje vzájemná důvěra mezi zkušenými a mladými hráči, realizačním týmem a vedením národního mužstva. Toto perfektně fungující těleso rozhodně není rovnostářské, protože rovnostářství nevede k ničemu dobrému. Je založeno na vzájemném respektu a důvěře. Věřím, že tento duch přeneseme i na EURO do Portugalska a uspějeme tam.
Jednou ale porážka přijde. Je na tuto eventualitu mužstvo vnitřně připraveno?
Kdyby nebylo, pak bych o něm nemohl říct, že je silné. Právě v takovém momentu musí tu sílu potvrdit. Kdybych si myslel, že jedna porážka zničí naši společnou dvouletou pozitivní práci, tak bych měl hrozně malou důvěru v sebe i mužstvo a lidi kolem něho. Nic takového si nemyslím.
Jak vás uspokojily nedávné losy mistrovství Evropy a kvalifikace mistrovství světa?
Ten první určitě, Němce jsem si přál a udělá mi radost, když je porazíme. Nizozemce jsme nechtěli, ale to je život. Lotyšsko je přijatelný soupeř. S tím druhým losem je to horší. Už skupina o sedmi týmech je nepříjemná. Navíc nás čeká při dvojzápasech složité cestování do Arménie a Andorry. Není co dodat k Nizozemsku, ale i Rumuni, Finové a jak se přesvědčili například Angličané, také Makedonci umějí hrát fotbal. Bude to hodně těžké, ale v postup věřím.
Říkáváte, že reprezentace a Sparta jsou největší pilíře českého fotbalu, není to trochu málo?
Určitě je, mám proto velkou radost z postupu Teplic, které spolu se Spartou zvyšují klubový koeficient a dokazují, že i přes odchody nejlepších hráčů do zahraničí u nás dobře pracujeme s mládeží. Neúspěch reprezentací do jedenadvaceti let a o rok mladší však vnímám jako nepříjemné rány. Projeví se v nižších cenách těchto fotbalistů na mezinárodním trhu. Přitom problém není v tom, že by se jednalo o slabší ročníky, ale je ve vedení těchto týmů.
V poslední době se hodně mluví o úplatcích ve fotbale. Co vy si o nich myslíte a v souvislosti s tím také o sázení hráčů na vlastní zápasy?
Ve všech oblastech života je respektována presumpce neviny, kromě fotbalu. Na to bych se v této souvislosti omezil ve své odpovědi na první část otázky. Sázení hráčů se zabránit nedá, ale je to nedůstojné. Sparta jde do každého zápasu s cílem ho vyhrát, jinak hráče mohou potkat tvrdé postihy. Neumím si představit, že by se v ní něco takového dělo.
Vrátím se k vaší kandidatuře na prezidenta ČMFS. Vyhlásil jste ji téměř rok a půl před volební valnou hromadou, nebylo to předčasné?
Nebyl to rozhodně žádný diplomaticko-strategický tah. V době, kdy jsem se začal seznamovat se situací v krajích, hovořil jsem tam o tomto svém záměru. Bylo by neseriózní, kdybych pak zástupcům médií říkal něco jiného. Kandidaturu považuji za určité vyústění svojí dosavadní činnosti ve fotbale. Tento krok je pro mne daleko složitější než všechny ostatní. Ale cítím, že fotbal, tak jak se vyvíjí, by se i u nás měl změnit. Nesmí být řečištěm, jímž volně protékají nešvary jako funkcionaření a hraní na vlastním písečku, politikaření i národnostní či regionální třenice. Ze svazového aparátu je třeba vytvořit kvalitní servisní organizaci pro fotbal, což předpokládá jeho zeštíhlení. Funkce předsedy a místopředsedů by neměly být placené.
Líbí se vám název Českomoravský fotbalový svaz?
Nelíbí a věřím, že se změní, protože v zahraničí nás vedou jako Český fotbalový svaz a českou reprezentaci. Myslím si, že se nemůže líbit ani funkcionářům z Moravy. Je to přežitek z minulosti a určitý druh politikaření. Věřím, že se brzy zkrátí bez nějakého handlování mezi českou a moravskou komorou.
Co lze udělat pro zlepšení image fotbalu a větší příliv peněz do něho?
Hodně, protože s tímto produktem u nás neumíme pořád správně nakládat. Fotbal potřebuje větší společenskou prestiž, lepší prostředí stadiónů, větší důvěryhodnost rozhodčích, tak bych mohl pokračovat. Čeká nás ještě velké množství práce, a to i ve výchově lidí v samotném fotbale. Určitě také existují zdroje, z nichž by mohly přijít peníze do fotbalu. Kdybych v ně nevěřil, nemluvil bych například o Národním stadiónu. Jak je ale získat? V první řadě to je vytvoření skutečné důvěry v produkt zvaný fotbal. Musíte partnery přesvědčit, že vy jste ten pravý, s nímž chtějí spojit svoje jméno. Sparta například chystá podpis nové smlouvy s Eurotelem na tři roky s dvouletou opcí. Ta nynější má na stovku nových bodů. Také smlouvu s Toyotou připravoval dlouho tým odborníků, protože to je složitý proces, v němž musíte tomu, od koho chcete peníze, také nabídnout jejich adekvátní zúročení z jeho pohledu. Doba, kdy přišel třeba řezník a řekl, že nám dá sto tisíc korun a chce za to chodit na fotbal, je už pryč. S partnery musíte skutečně seriózně pracovat.
V květnu příštího roku vstoupí Česká republika do Evropské unie, co to podle vás přinese českému fotbalu?
Pozitiva i negativa. Nemůžeme říkat, že si z toho vezmeme jen to, co se nám hodí, a jinak si budeme všechno dělat tak, jak jsme zvyklí v české kotlině. Přinese to novou náročnost na všechny, kdo ve fotbale působí. Musíme se naučit jinak myslet a zacházet s pojmy, jako je například volný pohyb pracovních sil. Hráči se stanou zaměstnanci klubů, jiný bude způsob financování ve fotbale, odstupné a výchovné. Budeme řešit otázku cizinců a mnoho dalších věcí, které si někteří lidé v této chvíli ani neuvědomují. Podle mne přesto aktiva jasně převažují a já se na vstup těším, protože se cítím Evropanem.
