Článek
Možná i proto, že nejvyšší domácí fotbalová soutěž pokračuje bez diváků a Stanciu necítí takový tlak a zodpovědnost, jako když po střechu plný Eden sledoval a kriticky hodnotil každý jeho krok, dotek s míčem, přihrávku, střelu.
Přišel přece ze Sparty. Sice s oklikou přes Arábii, ale Letná byla jeho první českou štací. I proto mnohem kritičtější fanouškovský pohled na rumunského legionáře než na jiné hráče, i proto větší nároky a očekávání.
Nejspíš i proto Stanciu ve slávistickém dresu deset měsíců náležitě neprodal veškerý fotbalový um a potenciál, jenž v sobě skrývá. Vždyť ani k deseti gólům vstřeleným během letenského angažmá se nepřiblížil.
Anebo že by právě on byl typem fotbalisty, o němž během koronavirové pauzy mluvil Franz Beckenabauer? Jedním z tréninkových šampionů, nad něž v přípravě není, ale kteří se před plným hlediště rozklepou a nejsou schopni zužitkovat potenciál, který v sobě mají? Že by i Stanciu byl hráčem, jemuž prázdné tribuny nadmíru vyhovují?
Hráči Slavie se radují z gólu, uporstřed je střelec Nicolae Stanciu.
„Může to být jeden z faktorů," přemítal kouč mistrovského celku Jindřich Trpišovský po slávistické lekci uštědřené Jablonci, při níž hlavní part patřil právě rumunskému legionáři.
Vždyť Stanciu nejenže proměněnou penaltou nastartoval demolici Severočechů, ale připsal si i dvě gólové asistence, díky nimž Tecl a Provod skórovali. Přitom třeba právě přihrávka adresovaná Teclovi před úplně prázdnou bránu byla z kategorie výzev, které nelze neproměnit. Však i proto ukončil slávistický útočník střeleckou trýzeň, jež ho provázela v úterý v Mladé Boleslavi i prvních šedesát minut proti Jablonci.
„Už dříve jsem mluvil o tom, že Nico stejně jako všichni nově příchozí hráči potřebují čas. Aby si zvykli na mužstvo a mužstvo na ně, aby si přivykli na náš způsob hry. Byl jsem přesvědčen, že bude lepší a lepší, protože jsem viděl, čeho je schopen v trénincích," přemýšlel Trpišovský nad proměnou, která je na Stanciuovi patrná.
A proti Jablonci byla patrná obzvlášť. I čísly, které nikdy nemínil brát slávistický trenér v případě rumunské akvizice v potaz jako směrodatné hodnocení výkonu.
„Nevím, jestli to byl můj nejlepší výkon ve slávistickém dresu. Nechám na trenérech, aby rozhodli. Štastný jsem především proto, že jsme vyhráli a já dal znovu gól. Nezáleží ale na tom, kdo gól, vstřelí, nebo na něj nahraje. Potřebujeme získávat body, abychom byli na konci sezony znovu mistry," odmítal Stanciu po výprasku ustědřeném Severočechům hodnotit sám sebe.
Natož aby snad přemítal, zda mu komorní atmosféra bez diváků vyhovuje víc než plné tribuny a fanoušci, kteří na něm visí pohledem od první do poslední minuty.
„Přátelské zápasy mi to moc nepřipomíná, protože jde o body. Hraje se bez fanoušků, situace je odlišná, a i trochu divná, protože slyšíte každé slovo, které někdo řekne. Ale taková je přítomnost, ve které žijeme, taková je situace. Netýká se to jen nás, je to stejné pro všechny týmy," přemýšlel rumunský legionář na stavem, do něhož se musel fotbal ponořit, pokud chtěl soutěž dohrát.
„Přizpůsobit se tomu musí každý, protože kdo to zvládne, vyhraje. Myslím, že právě my se lépe přizpůsobit dokázali."
Trenér Slavie Praha Jindřich Trpišovský.
V případě proměny Stanciua však bylo nejspíš důležité i to, jak se po vynucené ligové pauze dokázalo mužstvo přizpůsobit jeho potřebám, aby naplno využilo potenciál, který v sobě má.
„Momentální složení středové řady se dvěma hráči za ním je pro Nica ideální a pomáhá mu. Hraje přece jen v jiné pozici než na podzim a na jeho výkonech je to patrné. Stejně jako spousta pozitivních věcí, které se udály v jeho soukromém životě," potvrdil Trpišovský faktory, které se změnily a napomohly tomu, že Stanciu je konečně hráčem, jakého si Slavia vysnila a o němž už loni v létě tolik básnila.
