Z konce v Baníku jsem zklamaný, ale musím jít dál, svěřoval se stoper Karviné Svozil

A v jeho dresu zažil vítězný debut (4:1) nad Zlínem, který 29letý fotbalista podpořil gólem na 3:0. „Sešlo se to hezky. Já těch gólů moc nedávám, mám jich s tímto všehovšudy myslím šest. Ale já vždy říkám, i když je to klišé, že je jedno, kdo ten gól dá. Je důležité, že jsme vyhráli a byli za tu dřinu v přípravě odměněni," svěřoval se Svozil.

Takový výsledek jste asi ani nečekali, viďte?

Nečekali, ale my jsme do toho zápasu šli s tím, že to chceme na domácí půdě zvládnout.

Rozhodly standardky, po kterých jste dali dva góly?

Myslím, že rozhodl celý první poločas, ve kterým jsme efektivní a důraznější v osobních soubojích. Zdálo se mi, že jsme byli i rychlejší po lajnách. Klíčová byla ta efektivita. Prosadili jsme se ze standardek a z tečované střely a když vedete 3:0, tak se vám prostě hraje líp.

Ten výkon byl soudržný, nikdo nic nevypustil. A zároveň hodně sebevědomý. I v tom jste byli lepší?

Jo jo, musím říct, že když jsem přišel před čtrnácti dny, vůbec jsem netušil, jak ten tým bude vypadat. Ale ti kluci mají jeden vedle druhého kvalitu. Dneska bylo šest nováčků v sestavě a mě přišlo jako by ti kluci hráli ligu pět let. Ale je to první zápas, musíme jít dál a nedělat z jedné vlaštovky nějaké závěry.

Lukáš Budínský řídil výhru nad Zlínem přesnými centry. Nejprve zleva na zadní tyči našel Rajmunda Mikuše, pak vám míč zprava posadil přímo na hlavu. Je snadné si jeho centry najít?

Jo, ale musím prozradit, jak to před první standardkou bylo. Šel jsem za Lukášem a ptám se ho, kam to kopne. On řekl, že na bránu. Říkám dobrý, postavím se jinam. No, a on to posadí Mikimu na zadní a je to gól. Tak jsem za ním běžel a křičel na něj: Ty lháři! Asi tak (smích). Každý v lize ví, že on má tu koupací techniku na špičkové úrovní. Kope levou pravou, je mu to jedno. Dneska si to sedlo a doufám, že to bude pokračovat dál. Příští týden jedeme do Olomouce, kde si troufnu říct, to bude úplně něco jiného.

Váš přestup z Baníku byl docela nečekaný. Jak jste ho vnímal?

Byl jsem domluvený, že půjdu normálně do přípravy a osobně jsem počítal s tím, že trenérům v Baníku ukážu, že na to po tom zranění mám. Cítil jsem se dobře a byl jsem připravený zabojovat, nejsem typ člověka, který by někam utíkal. Ale seběhlo se to hodně rychle. Hráli jsem s Myjavou a po tom zápase mi bylo řečeno, že se se mnou už nepočítá. Tak jsem si řekl, dobře, je to fotbal, půjdu pryč. Nehledal bych za tím nic zvláštního. Tak to chodí. Chci hrát ligu, fotbal, protože ho miluju a za tím si půjdu.

Zklamaný jste nebyl?

Byl a jsem zklamaný, protože zcela otevřeně říkám, že Baník mám rád. Přirostlo mi to tam k srdci. V Ostravě se mi narodila dcera a nebyl jsem z toho odchodu nadšený. Ale musím jít dál, makat. Teď jsem v Karviné a budu jí dávat sto procent.

Fyzicky jste po dlouhé pauze už v pořádku?

Byl jsem připravený už na konci sezony v Baníku. Shodou okolností jsem ve Zlíně odehrál celý zápas. Hrál jsem i za béčko. Cítím se už asi čtyři měsíce úplně v pohodě. Ale nebudu kecat, když je zátěž větší, nebo povrch tvrdý, tak se to koleno ozve. Ale kluci, kteří ten křižák (operace křížového vazu v koleni) prodělali, mi říkali, že tak to je. S tím se budu muset naučit žít. A takový výsledek je nejlepší náplastí na bolest.

Přišel jste jako držák obrany, dirigent, buřič. Vnímáte to stejně?

Když se podívám, kolik kluků je tu mladších, že těch zkušených a starších, než já je tu pár, tak ano. Letos mi bude třicet, takže už to tak nějak vnímám. Ale nerad se tlačím do toho, že přijde nějaký Svozil z Baníku a ostatní by si z toho měli sednout na prdel. To nemám rád, pravda leží na hřišti. Musíte si na něm v každém týmu vydobýt nějaké postavení. Tak to mám i já tady. Nepřišel jsem s tím, že já jsem Svozil a budu hrát všechno. Tak to nefunguje.

Trenér Hejdušek říkal, že do Karviné tu nejdete dohrát kariéru. Asi to vnímáte stejně, že?

Je mi devětadvacet a chtěl bych hrát, když zdraví dovolí, ještě dlouho. Mám vzory, jako je třeba Pavel Zavadil, Jirka Fleišman nebo Honza Laštůvka. Mají svůj věk a pořád jsou platní, fotbal milují. Mám to stejně. Chci hrát hrát a hrát, protože fotbal miluju.

Může vám to v Karviné vyhovovat podobně jako v Opavě, kde jste býval lídr obrany?

Uvidíme, můžeme se bavit čtrnáct dní jinak, když udělám nějakou chybu, že? Teď se cítím dobře a chci dokazovat, že na to mám. A nejen Karviňákům, ale i lidem, kteří mi nevěřili.

Kdo vás oslovil z Karviné. Bývalý spoluhráč z Opavy Honza Žídek?

Od té doby, co jsme spolu v Opavě hráli, jsme spolu v kontaktu. Ale stejně znám z Baníku i Lukyho Budínského. Oslovil mě ale trenér Hejdušek a pan Vlk (sportovní ředitel Karviné). Měli jsme sezení a udělalo to na mě velký dojem. Velké plus je, že bydlíme s rodinou v Ostravě, mám to kousek. To hrálo velkou roli.