Článek
„Právě proto zmíněné gesto. Čekání na první branku ve Slavii bylo dlouhé, a proto už jsem měl plnou hlavu toho, že bych se měl kromě asistencí uvést i gólem," netajil Plavšič, že třetí dějství mistrovské nadstavby pro něho představovalo výjimečný den.
Proto salto na oslavu. Proto gesto pro připomenutí....
— David Beňo (@DaveBeno6) May 8, 2022
„Zpracoval jsem si míč na prsou a hned jsem věděl, že levačkou vystřelit nemohu. Přitom jsem registroval, že hostující gólman není mezi tyčemi a že bych měl vypálit. Zkusil jsem to tedy pravou, balon jsem pěkně trefil a dobře to dopadlo," oddechl si, když i obránce Slovácka Stanislav Hofmann stíhal jeho dalekonosný lob marně.
„Z toho jsem strach neměl, věděl jsem, že nemůže míč doběhnout," chystal se Plavšič už se předstihem na oslavný rituál.
„Byl jsem plný emocí. Určitě to byl nejkrásnější gól v mé dosavadní kariéře. Takových už moc nedám, podobná střela se dost možná povede jednou v životě. Asi se vyplatilo, že se i na tréninku o podobné loby pokouším, i když z až takové vzdálenosti samozřejmě nestřílím," neopíral srbský legionář, že i kus štěstí k výstavní trefě do brány opuštěné Filipem Nguyenem potřeboval.
Ten se totiž vydal daleko za hranici šestnáctky, aby odhlavičkoval míč, jenže ho trefil tak nešikovně, že našel přímo Plavšiče.
„Pořád to samé. Na Spartě, v Plzni, stejně jako teď na Slavii. V Plzni dostaneme po hrubé chybě brankáře a následně druhý po standardní situaci, na Letné inkasujeme dva góly v opačném gardu, v Edenu to bylo zase přes kopírák," povzdechl si trenér Slovácka Martin Svědík, že cesty k soupeřům figurujícím v tabulce před jeho týmem mají navlas stejný scénář.
„Filip pak sice něco chytil, ale jeho chyba pomohla Slavii, které jsme vítězství vlastně darovali."