Článek
Benidorm (od našeho zpravodaje) - Bývalý útočník Burnley, který chystá comeback po operaci křížového vazu v koleně, popisuje v rozhovoru pro Sport.cz, jak to bylo s jeho námluvami s Plzní nebo jaká očekávání má před návratem do české ligy.
Jste už stoprocentně fit?
Všechno jde podle plánu, který jsme si v klubu nastolili. Koleno zátěž zvládá, ale je vidět, že jsem do míče dlouho nekopal. S progresem jsem spokojený. Záleží, jestli i trenéři.
Zasáhnete do zápasu s Hradcem Králové, kterým Plzeň příští sobotu vstoupí do jara?
V přípravě jsem zatím neodehrál ani minutu... Snad v páteční generálce by nějaká minutáž být mohla. Můj případný start proti Hradci se tedy bude odvíjet pátku. Každopádně herní pohodu a jistotu do sebe nedostanete na tréninku, ale jenom zápasem. A já jsem osm měsíců žádný nehrál. Zkrátka uvidíme, víc k tomu nemám co říct.
Váš příchod do Plzně byl překvapivý. Jak námluvy s českým mistrem probíhaly?
Jezdil jsem do Plzně na Ligy mistrů, během zápasů mě začal pan Šádek oťukávat. V kariéře jsem si zahrál v evropských pohárech jen dvakrát předkola. Když jsem pak v Plzni viděl euforii z postupu do skupiny Champions League... Neskutečně silný. Říkal jsem si, že tohle bych chtěl zažít. Měl jsem ale i jiné nabídky.
Třeba z Arisu Soluň. O vaše příchodu psala řecká média jako o hotové věci. Proč ztroskotal?
Vedla se sice jednání, hotové ale nic nebylo. Jak pan Šádek nadále stupňoval zájem, sedli jsme si doma se ženou a řekli si k tomu každý svůj názor. No, a jsem v Plzni.
Proč jste se rozhodl pro českou cestu?
Roli hrálo víc faktorů. Dlouhodobý interes Plzně, trenér Bílek, se kterým se známe z reprezentace, i jihlavská stopa. S Honzou Klimentem a Honzou Kopicem jsme kopali v dorostu Jihlavy. Navíc Plzeň hraje o titul, který mi před tehdejším odchodem do ciziny utekl mezi prsty. Ve Viktorce jsou také skvělé podmínky pro rehabilitaci. Všechno hrálo pro Plzeň.
Předtím se dlouho spekulovalo o zájmu Sparty i Slavie. Nakolik byl vážný?
O Spartě se psalo hodně, ale nic tam skoro nebylo. O Slavii nevím.
Útočník Matěj Vydra na tréninku Plzně na soustředění ve Španělsku.
Po dvanácti letech zažíváte českou kabinu. Příjemná změna?
Ano. Říká se, že česká kabina je specifická. Kluci v Plzni jsou fajn. Venku se po tréninku rozjedete domů, v Plzni zajdeme na kafe. V zahraničí je fotbal spíš individuální sport.
Spoustě vašich předchůdců ale česká liga nesedla. Vnímáte toto jako memento?
Byl jsem mnohokrát upozorňován, že návraty se často nepovedou. Nevím, co od české ligy čekat. Nemůžu současnost porovnávat s dobou před dvanácti lety, kdy jsem hrál českou ligu. Je mi ale jasné, že díky angažmá v Anglii budu mezi nejvíc rozebíranými hráči.
Na tlak jste však z Ostrovů zvyklý.
Stoprocentně. Když jsem například přestupoval do Derby County, vyplatilo za mě obrovskou sumu, která s sebou nesla velká očekávání. Na tohle si musí člověk navyknout. Mám z Anglie dobrou průpravu, poměrně často tam lidé napadají fotbalisty na sociálních sítích. Tohle už neřeším. Můj hlavní cíl je, aby koleno všechno zvládalo a abych fotbalově Plzni pomohl. Doufám, že na Hradec přijde co nejvíc lidí, nejlíp plný dům. A společně oslavíme vítězství.
Přetržený křížový vaz v koleně je pro fotbalisty noční můra. Jak jste diagnózu a měsíce bez míče kousal?
Nejhorší pro mě byl rozhovor s lékařem Burnley. Podstoupil jsem magnetickou rezonanci, odjel jsem domů a doufal, že nepůjde o nic vážného. Večer mi zavolal doktor a sdělil mi, že musím na operaci. Položil jsem telefon a rozbrečel jsem se. Po chvíli jsem si řekl, že když jsem se vrátil po operaci třísel, dokážu se vrátit i teď.
Zranil jste se v době, kdy už byl odejit trenér Dyche, se který jste roky v Burnley bojoval. Pokud by nedošlo k nešťastnému zranění, pokračoval byste v Burnley?
Moje další působení v klubu bylo otevřené. Sedm týdnů před zraněním jsem obdržel nabídku na prodloužení smlouvy, jednalo se. Jenže po zranění plány spadly jako domeček z karet. Přitom zrovna v té chvíli šlo všechno dobře. Po operaci třísla jsem začal hrát, přišla solidní minutáž, dával jsem góly. Takový je prostě někdy život a fotbal. Na druhou stranu - dvanáct let jsem byl v zahraničí, po zranění jsem mohl být delší čas v Česku. Užít si dcerku s manželkou. Období bez fotbalu bylo nepříjemné, ale uteklo mi rychle.
