Vraštil vstřelil premiérový gól za Zlín. I díky němu ševci uťali nelichotivou šňůru ligových zápasů bez vítězství

Nesmírně. Vždyť my i Teplice jsme v úvodních dvou kolech nebrali ani bod. Obrovsky se nám ulevilo. Jsme strašně šťastní, že jsme si napravili reputaci po předchozím debaklu v Ostravě, a v součtu s loňským ročníkem první ligy ukončili nepříjemnou sérii třinácti ligových zápasů bez vítězství. Snad už teď budeme zase vyhrávat mnohem častěji.

Je to pro mě taková třešnička na dortu. Jsem strašně rád, že mi to tam spadlo. Ale mnohem podstatnější je, že jsme bodovali naplno.

Tušil jsem, že přiletí dlouhý balon do soupeřovy šestnáctky. Odskočil jsem protihráčům a snažil jsem se vyvarovat ofsajdu. Povedlo se mi zamířit hlavou na zadní tyč. Myslím, že jsem to trefil docela pěkně. (úsměv). Zaplaťpánbůh, že míč zapadl do sítě.

Zatím nikdo nic neříkal, tak doufám, že nic. Ale on si náš pokladník Róbert Matejov asi vzpomene. V tom případě rád zaplatím. Toto jsou docela příjemné povinnosti.

To doufám že ne.

Když jsem se stal otcem, uvědomil jsem si, že rodina je pro mě nejvíc. S příchodem malé jsem získal nadhled. Ostatní věci už neberu zdaleka tak vážně. To ovšem vůbec neznamená, že bych odsunul fotbal na druhou kolej. Snažím se mu dál dávat maximum. Zvlášť když mě moji nejbližší v kariéře neskutečně podporují a stáli za mnou i v době, kdy jsem byl delší dobu zraněný.

Myslím, že předtím jsem se trefil v dresu brněnské Zbrojovky zhruba před třemi roky. A mám pocit, že taky proti Teplicím.

Asi ano. Tentokrát jsme měli od 34. minuty, kdy jsme vstřelili vedoucí branku, zápas pod kontrolou. Donutili jsme tím Teplické otevřít hru, a hrozili jsme z rychlých brejků. Zatímco my jsme se uklidnili, hosté naopak viditelně znervózněli. Moc jsme toho pak už soupeři nedovolili. Naopak my jsme mohli zvítězit ještě výrazněji. Chtělo to ovšem proměnit i další vyložené šance, jichž jsme si vypracovali docela dost.