Článek
„Ale v pátém kole jsme se výhrou nad Plzní chytili a pak už si skutečně počínali jako veverky," usmíval se asistent Stanislav Hejkal, když si vybavil bonmot svého nadřízeného. Už v minulém kole vedl mužstvo místo něho, u vršovického Botiče zaskakoval v roli hlavního kouče zase, neboť Koubek musel zůstat doma s horečkou a virózou
O to raději Hejkal byl, že za šéfa zaskočil zdárně, neboť ani pod jeho vedením Východočeši neprohráli.
„Už v sedmém zápase v řadě," připomněl. „Proto teď už nemůžeme dělat překvapené, jako ještě před pěti koly, když jsme se přiblížili k šesté příčce zaručující účast v elitní skupině. Vycítili jsme šanci a chtěli jsme se o ní poprat. Zvládli jsme to, dosáhli úspěchu pro Hradec téměř historického," velebil účast Votrokům mezi nejlepším ligovým sextetem.
„A to přitom hrajeme domácí zápasy v mladoboleslavském azylu. Ale tím si nestěžujeme, protože se nám tam hraje dobře," připomněl Koubkův asistent handicap, s ním se jeho celek bez problémů vyrovnal.
„Za vším se skrývá duch týmu, síla kabiny a její chemie. A stejně tak několik herních systémů, které máme v repertoáru a díky nímž můžeme měnit systém, s nímž proti soupeřům nastupujeme. Proto jsme pro každého nepříjemní," vysvětloval Hejkal příčiny úspěšného tažení Východočechů do elitní skupiny, v níž se bude hrát o titul.
„Vzhledem k bodovým rozdílům nám v ní už o tolik nepůjde, ale rozhodně v ní nechceme být za výletníky a rozdávat body. Pro mladší kluky to budou zápasy, v nichž mohou získat moře zkušeností, a navíc se ukázat a případně prodat," netajil nejzkušenější hráč Východočechů Jakub Rada, že Votroci si svůj sen chtějí prožít a vychutnat až do konce.