Vlkanova odmítl zahraniční i české kluby. Chci s Hradcem do Evropy, hlásí před sezonou

V Plzni nosil číslo 88 a před dvěma lety mu v Hradci Králové patřila osmička. Devětadvacetiletý záložník si však po svém návratu domů na nový dres nahodil číslo 58. Údajně podle dcery, která se narodila právě 5. srpna. V kádru hradeckých votroků by měl patřit vedle Václava Pilaře a Ladislava Krejčího mezi klíčové může ofenzivy.

Jaký je po dvou letech návrat do Hradce Králové?

Je to samozřejmě fajn. Celou dobu jsem sledoval zdejší vývoj, takže jsem věděl, co se tady děje a do čeho jdu. Je to ale něco jiného, když už jsem teď tady. Moc si to užívám. Se stadionem a novým zázemím se všechno moc zvedlo. Samotný klub šel taky obrovsky nahoru. Ve městě je daleko větší zájem o fotbal od fanoušků i sponzorů. Mohu tedy říct jen samá pozitiva.

Dají se srovnat podmínky v Malšovické aréně a v Plzni?

Je to na hodně podobné úrovni. V Plzni je samozřejmě více lidí, kteří se o hráče i samotný klub starají. Co se ale týče zázemí, je to téměř stejné. Když jsem z Hradce odcházel, tak se neustále cestovalo. Hráli jsme v uvozovkách jen venku a regenerace neexistovala. Teď se to posunulo.

S jakými ambicemi se vracíte domů?

Netajím se tím, že chci s týmem útočit na evropské poháry. Mám tady podepsanou smlouvu na čtyři roky a říkal jsem si, že minimálně dvakrát bych se do pohárů chtěl s Hradcem dostat.

Máte i nějaké osobní cíle, jak byste se chtěl prezentovat?

(zamyslí se) Určitě od sebe očekávám asistence a góly. Kdyby nepřišly, tak by něco bylo špatně. Dávám na sebe vysoké nároky, abych Hradec produktivně táhl, bez toho to nejde. Vždy jsem si říkal i konkrétní čísla, ale to teď neudělám. Nejdůležitější bude týmový úspěch a já doufám, že k tomu přispěju i individuálními statistikami. Jakými? To se ukáže.

Když jste odcházel, byl jste kapitánem hradeckých votroků. Jaká bude vaše role v kabině teď?

(usměje se) Na motivační proslovy mě moc neužije, od toho tam jsou jiní. Nejsem úplně typ hráče, který by tohle uměl. Spíše se snažím s každým mluvit osobně. Přirozený lídr nejsem, ale pokud to bude potřeba, tak se toho nebojím. Chci spoluhráče spíše motivovat svojí hrou.

Jak probíhal odchod z Plzně?

Úplně jsem necítil, že bych dostával prostor, a věděl jsem, že po návratu z Polska chci jinam. Vedení Plzně se na celou situaci dívalo stejně. Řešilo se spíše tedy to, kam půjdu a za jaké peníze. Obě strany ale věděly, že je čas jít dál.

Byly ve hře i jiné možnosti než návrat do Hradce Králové?

Od začátku jsem říkal, že chci zpátky domů. Když v Česku, tak jedině do Hradce. Rád bych tady už kariéru dohrál, když se rozumně v budoucnosti domluvíme. Nemyslím si, že by kvůli 80 tisícům korun navíc se mi vyplatilo jít například do Ostravy. Je jasné, že finance se nedají porovnávat v těchto klubech, ale pohárové ambice máme stejné. A já věřím, že Hradec je tou nejlepší volbou.

Řešil se i váš přestup do zahraničí?

Vyptávaly se kluby z Polska i jiných zemí, ale nebylo to pro mě zajímavé natolik, abych tam vzal celou rodinu. Máme v Hradci postavený dům, manželka tady má rodinu, což byly hlavní důvody, proč jsem se vrátil sem. Ze všech pohledů je to pro nás výhodné.

Usnadnil vám návrat fakt, že se vracíte do známého prostředí?

Je to tak. Stále tady je dost hráčů, kteří tady se mnou byli i před dvěma lety. Petr Kodeš nebo Patrik Vízek jsou kluci, se kterými jsem tady toho spoustu zažil. Jsou to lídři a v kabině mají obrovské slovo. Je to jednodušší, že zrovna oni tady jsou. Vrátil se i Vašek Pilař, se kterým jsem působil v Plzni. Návrat pro mě tedy není nijak složitý.

V prvním kole Chance ligy přivítáte na domácím hřišti Teplice. Co očekáváte od soupeře, kterého Hradec v loňské sezoně hned čtyřikrát porazil?

Bude to úplně něco nového než v posledním ročníku. Nemůžeme se dívat na to, co bylo. Očekávám však, že budeme více na míči a budeme dobývat. Teplice přijedou s vychytanou taktikou a s rychlými brejky. Uvidíme, jestli to tak bude. Chceme ale rozhodně před našimi fanoušky vyhrát.