Vlažný potlesk, potom ovace. Plzeň přivítala svého Vrbu, pak mu naložila tři góly!

„Jak jsem vstoupil na stadion, měl jsem stejně příjemné pocity, jako když jsem v Plzni trénoval. Jenže jsem přijel jako soupeř, navíc v roli kouče rivala Sparty. Jsem zvědavý, jak mě fanoušci přijmou," říkal Vrba v předzápasovém rozhovoru pro televizní stanici O2TV Sport. Realita? Přivítání bylo takové, jaké si jistě přál. Pozitivní.

Když hlasatel na stadionu oznamoval základní sestavy včetně trenérů obou týmů, ve chvíli, kdy letělo éterem Vrbovo jméno, zazněl z ochozů potlesk. Nikterak hlasitý, spíš vlažný. Příznivci Viktorie nezapomněli, co zkušený kouč pro jejich klub udělal.

V 18. minutě, kdy Beauguel vstřelil gól, se jejich emoce pochopitelně rozešly. Zatímco Doosan Aréna slavila, namíchnutý Vrba stál s rukama v kapse opřený o hostující lavičku. Následující minuty několikrát skryl hlavu v dlaních. Nevěřil, co sparťané na hřišti předvádějí.

Jeho bývalý tým Pražany drtil, v krátkém časovém úseku zahodil tři tutovky. Vrba vystartoval dvakrát k postranní čáře, na hráče divoce gestikuloval. Po druhé brance Mosquery pak seděl sklesle na lavičce...

Při snížení Karlssona lehce ožil, dostal zase „zdravou" barvu. Po přestávce, kdy byl zápas krátce přerušený, pravděpodobně kvůli rasistickým pokřikům, Doosan Aréna přichystala Vrbovi ovace. Tribuny skandovaly jeho jméno. Vzápětí ale Vrba upadl zpátky do deprese, Sparta totiž po brance Sýkory nabrala opět dvougólové manko.

Po velkých triumfech, mezi které patřily i ty v bitvách se Spartou, vystřihl kouč před kotlem Viktorie pověstný kotoul vzad. V sobotu po závěrečném hvizdu rozhodčího k jeho uším pronikaly rozjuchané chorály fanoušků, pro které i přes angažmá ve Spartě zůstal hrdinou...

Po zápase šel poděkovat plzeňskému kotli, který ho vyvolával. „Prožil jsem v Plzni určité období, neměl jsem s fanoušky nikdy problém. Dělal jsem pro ni maximum a dařilo se nám. Stejně tak budu vždy dělat maximum pro každý klub, v němž budu právě pracovat, a snažit se o maximální úspěch," líčí Vrba.

Z tribuny se zdálo, že se během utkání pohádal se svým někdejším spolupracovníkem Adolfem Šádkem.

„Kdepak, s Ádou jsem se do žádného konfliktu nedostal. Vysvětlovali jsme si jen, co se píská, šlo o fotbal. Nedohadovali jsme se, bavili se, co se píská a nepíská ve světě, trend je z mého pohledu zvláštní," vysvětluje Vrba rázně.

„Atmosféra byla každopádně na české poměry úžasná. Konečně mohli přijít fanoušci," dodává.