Článek
Třiadvacetiletý Vlček se od léta nachází v řadách sešívaných marodů. Na úvod ligy si poranil vazy v koleni, s čímž musel na operaci.
Z tribuny sledoval jízdu kolegů k podzimnímu prvenství. A ve studiu Sport.cz sešívaný rekonvalescent vysvětloval, v čem spočívá kouzlo Slavie. Do ofenzivy se zapojují i stopeři.
„Je to nepříjemné pro soupeře, když jim tam vběhne stoper a udělá jim to v bránění hrozný bordel,“ vykládal. „V moderním fotbale se hraje jeden na jednoho. Málokterý útočník se taky se stoperem zachytí až do vápna. Člověk přečíslí obranu a z vlastní zkušenosti víme, že je to složité. Najednou nevíte, jestli ho mám bránit, protože opustím svého hráče.“
Slávistický odchovanec odkopal minulou sezonu v ligovém áčku. Mezi jeho přednosti patřilo, že zvládal hrát stopera i krajního obránce.
A zapadal do taktických plánů trenéra Trpišovského. „Ve Slavii je to hodně založené na běhání, i krajní stoper toho dost naběhá,“ říká Vlček. „A nedělá mi to problém. Když jsem vepředu, dokážu se okamžitě vrátit a pomoct i vzadu.“
Zranění Tomáše VlčkaVideo: LFA
Slavia poslední dobou častěji nastupuje s tříčlennou obranou. Nečiní jí ale problém ani v rozjetém zápase přecvaknout do čtyřčlenného módu.
„Na přehazování už jsme navyklí. Kdybychom to udělali první zápas, bude to nepříjemné. Člověk je na to zvyklý. Jen si řekneme, že přecházíme,“ kývne Vlček.
A podobná variabilita a flexibilita nejspíš scházela na podzim některým slávistickým konkurentům.
Slávisté se radují z výhry v Olomouci.
