Hlavní obsah

Vágner udržel Jablonec v lize. O záchranu už nikdy, předsevzal si hned s hráči v kabině

Misi, jejímž cílem bylo udržet jablonecké fotbalisty mezi elitou, po odvolání trenéra Rady splnil. Čtyřicetiletý Jiří Vágner, který po úvodním kole nadstavbové skupiny o záchranu povýšil na post hlavního kouče, přivedl severočeský tým ke kýžené záchraně v první lize. Po remíze 1:1 v posledním utkání sezony ve Zlíně si tak zhluboka oddechl.

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Trenér Jablonce Jiří Vágner.

Článek

Jak složitý to byl zápas?

Hodně. Kluci si byli vědomi obrovské důležitosti utkání. Měli trochu svázané ruce i nohy. Přesto se nám podařilo vstřelit vedoucí branku. Jenže krátce po pauze vyrovnal krásnou ranou zlínský Procházka. Byl to jeden z nejhezčích gólů, jaký jsem kdy viděl. A do konce bylo ještě daleko. Obávali jsme se do poslední chvíle, ale naštěstí jsme si potřebnou plichtu pohlídali. Hned po závěrečném hvizdu jsme si ale s hráči v kabině řekli, že napříště si musíme podobné nervy ušetřit. Tak náročný zápas již v budoucnu hrát nechceme. Skupině o záchranu se už budeme chtít vyhnout.

Na vašich fotbalistech jste tedy pozoroval nervozitu?

Ano, a není se asi co divit. Měl jsem pocit, že jsme se ze šoku z toho, že jsme v úterý přišli doma s Bohemkou na poslední chvíli o vítězství, během dvou dní vzpamatovali. Na hřišti to ale na kluky ve Zlíně zase trochu dolehlo. Přehazovali si navzájem na sebe zodpovědnost. Nikdo nechtěl nic pokazit. Ale úplný závěr střetnutí jsme naopak dohráli zkušeně. Zhruba pět posledních minut jsme měli míč v držení.

Sledoval jste průběžné stavy dalších utkání ve skupině o záchranu na Bohemians a v Teplicích?

Já jsem byl tak zabraný do našeho zápasu, že jsem si až zhruba kolem sedmdesáté minuty uvědomil, že se hraje i jinde. Zjistil jsem, že Bohemka vede nad Karvinou 4:0, a že my proto už nesmíme dostat gól. Bylo to zrovna v době, kdy jsme aktivitu přenechali Zlíňanům. Nakonec pro nás všechno dobře dopadlo, přestože nemám z našeho výkonu úplně nejlepší pocity.

Při tutovce domácího Vukadinoviče za nerozhodného stavu 1:1 vám ale asi nebylo nejlíp, že?

To ne. Předcházela jí chyba Jardy Zeleného, který za nás zřejmě odehrál poslední duel, a málem si ho pokazil. V té chvíli to bylo naše velké selhání. Brankář Hanuš naštěstí míč nohou vyrazil.

Ve Zlíně jste se mohli opřít o početnou skupinu vašich příznivců, jichž dorazilo na jablonecké poměry hodně...

Je to tak. My si jejich podpory hrozně vážíme.

Jak se budete ohlížet za obdobím po odvolání kouče Rady, kdy jste měl na jablonecké lavičce hlavní slovo?

Bylo dost těžké na psychiku. Jsem ale moc rád, že jsme to s Tomášem Čížkem a Liborem Macháčkem zvládli a společně s hráči jsme ligu v Jablonci zachránili. Byla to společná práce včetně trenéra Rady, který nám fandil a gratuloval nám.

Zůstanete v jabloneckém realizačním týmu i v příští sezoně?

To ještě netuším. Asi se ví, že má do Jablonce přijít trenér Horejš. Zatím jsem s ním mluvil jednou telefonicky. Veškerá jednání se rozběhnou až teď.

Související témata: