Hlavní obsah

Katar odmítl a dal přednost Česku. Švédského kouče přesvědčila manželka

Dva dny po vítězném zápase v Teplicích svolal všechny zaměstnance klubu a pozval je na malou svačinku. Švédský trenér fotbalové Mladé Boleslavi Andreas Brännström chtěl všem poděkovat za podporu, které se mu v prvních dnech nového angažmá dostalo. Hektický nástup, fůru cestování a další divoké okolnosti zvládl on i hráči. Boleslav postoupila přes Paks do Konferenční ligy a vyhrála na Stínadlech. „Nemohli jsme chtít víc,“ říká pro Sport.cz Brännström.

Sestřih utkání Teplice - Mladá BoleslavVideo: LFA

Článek

Jméno osmačtyřicetiletého Seveřana před jeho příchodem do Boleslavi v Česku nerezonovalo. Je vždy jen klidný, jak zatím působí? „Ještě jsem neukázal vše,“ usmívá se Brännström. Ve velkém rozhovoru mluví o tom, proč Boleslav upřednostnil před nabídkou z Kataru nebo proč se nebojí srovnání s Brianem Priskem. Vrací se i k události, kdy díky šťastnému rozhodnutí unikl smrti.

Jak těžký pro vás byl start v Mladé Boleslavi? Nastoupil jste pár dní před zápasem, který byl pro klub zřejmě nejdůležitější za posledních deset let.

Samozřejmě to bylo velmi těžké. Několik věcí jsem se musel naučit velice rychle. Musel jsem poznat hráče, načerpat trochu historii posledních týdnů. Byl jsem si vědomý toho, o jak velký zápas pro celý klub jde.

Byl jste nervózní?

Trochu ano. Ale byl jsem v pozici, kdy jsem toho z taktického hlediska nemohl moc měnit, tím bych hráče akorát zmátl. Snažil jsem se být klidný, protože hodně kluků hrálo největší zápas v dosavadní kariéře. Musel jsem vše kočírovat.

Na lavičce působíte klidně. Patří to k vaší přirozené povaze?

Někdy se takový snažím být, ještě jsem ale neukázal vše (úsměv). V každém zápase hraje roli napětí, hodně pocitů, pracujete s mladými hráči. Já se snažím dělat správná rozhodnutí. Vím, že nejde být neustále úspěšný, ale snažím se o to.

Můžeme se tedy těšit na vaše emoce?

Někdy se to může stát (úsměv).

Jak se cítíte po startu? Dvakrát jste vyhráli, takže jste prožil ideální nástup, že?

Jsem šťastný. Vím, jak to bylo pro klub důležité. Výsledky jsou samozřejmě ideální, ale ve hře máme hodně co zlepšovat. V prvních pár dnech jsme nemohli chtít víc. Bylo to trochu jako na horské dráze, teď máme trochu času plánovat další týdny.

Foto: FK Mladá Boleslav

Trenér Mladé Boleslavi Andreas Brännström v zápase v maďarském Paksi

Myslíte si, že i díky dobrému vstupu budete mít teď víc klidu na práci?

Stále prožíváme intenzivní dny. Poznáváme se, řešíme plno věcí, ale ano, hráči mi teď třeba budou víc věřit než před týdnem.

Byl jste překvapený, když jste z Mladé Boleslavi nabídku dostal?

Ano, byl. Zároveň jsem byl potěšený. Hledal jsem práci v zahraničí, protože někdy potřebujete změnit prostředí, hráče, trenéry, rozhodčí. Prostě potřebujete poznat něco nového. Před nějakou dobou jsem působil v Chorvatsku, teď jsem chtěl zkusit něco dalšího.

Proč jste do Boleslavi přišel?

Ve stejné době jsem měl nabídku z Kataru. Samozřejmě všichni si odvodí, že tam bych si vydělal víc peněz. Když jsem se o tom bavil s manželkou, zeptala se mě, zda jde o dobrý a ambiciózní klub. Úplně jsem si to nemyslel, tak mi řekla, že bych se nudil a ať jdu do Česka, že tam se bude hrát fotbal, který se mi bude líbit.

Je tu manželka s vámi?

Zatím zůstala ve Švédsku, vše šlo hodně rychle. Celá situace je složitá, protože máme děti, které chodí do školy. Ještě nemáme vyřešené, jak vše uděláme.

Platíte za trenéra, který chce, aby měl klub jasné vize a směr. Byl jste tedy spokojený, co jste v Boleslavi slyšel?

Věci se vždy hodně rychle mění (úsměv). S panem Trundou (prezident Boleslavi – pozn. aut.) se známe pár měsíců. Měl jsem s ním několik schůzek a nemluvil o nejbližších zápasech, ale o budování silného klubu. Nemluvil o tom, že mi dá mnoho peněz na nové hráče, nesliboval, že mi koupí nového útočníka. Hovořil o tom, jak budeme rozvíjet akademii a v jakém spojení s ní budu. Byl ke mně upřímný.

Bylo pro vás důležité, že se v české lize, konkrétně ve Spartě, prosadili dánští trenéři Brian Priske a Lars Friis?

Vím, kdo jsou, ale neznám se s nimi. Možná mě to trochu ovlivnilo. Přiznávám, že jsem se zajímal o jejich práci a slyšel jsem jen dobré věci.

Foto: FK Mladá Boleslav

Vlevo prezident Mladé Boleslavi David Trunda a vedle něj nový švédský trenér Andreas Brännström

Co si o práci Priskeho a Friise myslíte vy?

Je velmi dobrá. Lidé vidí jen to, co se děje devadesát minut na hřišti, ale Priske přišel z prostředí, kde pomáhal budovat celý klub, přemýšlel o akademii nebo o lidech, kteří tam pracují. Zkrátka o všem. Myslím, že výborné věci a myšlenky přenesl do klubu, který už byl předtím velmi dobrý.

Bojíte se srovnání s Priskem?

Myslím, že mám trochu jinou práci. Sparta má jiné možnosti a víc peněz, některé věci můžete měnit rychleji. My budeme vše budovat z trochu nižších pater, ale budeme se snažit vytvořit co nejlepší prostředí. Uvidíme, to srovnání může přijít možná někdy v budoucnu.

Můžete se trochu popsat jako trenér?

Myslím, že moje tréninky jsou intenzivní. Soudím tak i podle toho, když jsem viděl hráče po první jednotce. Jsem také soutěživý, což si ale myslím, že je každý v naší branži. A z taktiky bych vypíchl, že bychom chtěli hodně držet míč. V prvních dvou zápasech jsme to tak ještě neměli, ale musím se adaptovat.

Co si myslíte o české lize?

V posledních týdnech jsem viděl dost zápasů. Je trochu rozdělená. Jsou tu tři velmi dobré týmy, které se měří s kvalitními soupeři v Evropě. Jsou opravdu na vysoké úrovni, ostatně i ve Švédsku mají Sparta, Slavia a Plzeň zvuk. Mezi ostatními týmy je to velmi těsné. Nevíte, kdo skončí pátý a kdo desátý, tabulka je napínavá do posledního kola, což si myslím, že je dobře.

Česká liga je hodně fyzicky náročná, zápasy v ní jsou intenzivní. Podobá se švédské nejvyšší soutěži?

Myslím, že je podobná spíš norské lize. Ve švédské a dánské lize se trochu víc dbá na výstavbu hry, tady jsou hráči víc připravení na boj, jsou opravdu dobře fyzicky připravení. Je to trochu rozdíl. Vypíchnu jeden detail, vidím třeba, jak jsou všechny týmy silné v defenzivních standardních situacích.

Když jste trénoval Dalkurd, udělali jste jedno osudové rozhodnutí. V roce 2015 jste měli ze soustředění ze Španělska původně cestovat letadlem, které se nakonec zřítilo a všichni lidé v něm zemřeli. Vy jste nakonec letěli jinak, což vám zachránilo život. Jak vás tahle událost ovlivnila?

Především o ní musíme mluvit s velkým respektem z úcty k těm, kteří nepřežili, a jejich rodinám. Přiznávám, že je pro mě snadnější přejít malé věci, které vás otravují. Všeho si víc vážíte, třeba toho, že svítí slunce. Malé problémy jsou vám jedno.

Takže vám tahle zkušenost změnila náhled na život?

Ano, ale už je to dlouho. První týdny po té události za námi jezdila média z celého světa, z Ruska, USA, z Asie. Museli jsme to trochu zastavit, protože bychom nemluvili o ničem jiném. Od té doby se o tom už tolik nehovořilo. Ale i když ti kluci, co v týmu byli, spolu už teď nehrají, zůstávají spolu pořád v kontaktu například přes whatsapp. Ta událost je spojila.