V hitparádě talentů je kousek za Bellinghamem. Rád bych na EURO, říká mladý slávista

Lagos (Od našeho zpravodaje) – Na tréninkovém hřišti mezi palmami energicky švihne levačkou a míč doplachtí do sítě. Spokojenost? Kdepak. „Na můj vkus jsem dal málo gólů, bouchalo to o tyčky. Musím být lepší.“

V těch větách je slyšet typický Jurásek, ve dvaceti z něj čiší hlad. Po tréninku někdy zůstává s brankářem na hřišti a piluje přímáky nebo si jen hravě žongluje. Možná i proto to na zmíněném žebříčku dotáhl tak vysoko. „Jenže od zranění jsem neměl klasický střelecký trénink a mám pocit, že mi to nelítá,“ vykládá na týmovém hotelu během soustředění v portugalském Algarve. „Jakmile se vrátím do Prahy, znovu se do toho opřu.“

První listopadovou neděli odehrál nejkratší zápas v životě, ve šlágru s Plzní vydržel na place jen tři minuty. Stoper Sampson Dweh v ostrém skluzu zasáhl míč i Juráskův kotník. „Bez karty, což jsem nechápal. V sedmnáctce jsem měl uštípnutou kůstku v kotníku a byl jsem skoro pět měsíců mimo, ale tohle se mnou zacloumalo,“ vypráví Jurásek. „Byl jsem připravený hrát, dávat góly a najednou nic. Ani skoro po třech měsících to pořád není ono.“

Proč ne? „Na hřišti s balonem jsem pořád sebevědomý, ale potřebuju ještě nabrat kondici, abych se dostal do stavu před zraněním. Tréninková vesta ukazuje solidní čísla, ovšem na hřišti jsem pořád zadýchaný.“

Jako kluk hltal kousky svého oblíbence Lionela Messiho a doma ve Slezsku se přetahoval o korunu krále střelců žákovských a dorosteneckých soutěží s dalším dnešním slávistou Danielem Šmigou, jenž teď hostuje v druholigové Vlašimi. „Co pro mě znamená gól? Že jsem frajer. Když se v zápase netrefím, jsem smutný,“ líčí ofenzivní univerzál, jehož gólová hlavička v letní odvetě play off s Luhanskem zajistila Slavii podzim v Evropské lize.

Na hřišti umí být originální i drzý. Z jednadvacítky loni dvakrát poskočil do reprezentačního áčka, byť na první minuty zatím čeká. Zato v civilu je spíš tišší typ, tolik toho nenamluví. „Rozhovory mě moc nebaví. Prosil jsem mluvčího, ať mě z nich vynechává, že nechcu,“ přizná Jurásek. „Ale jinak mluvím, třeba v naší mladé slávistické partě s Vlčákem (Tomášem Vlčkem), Mojmou (Mojmírem Chytilem), Pechym (Davidem Pechem), Sirkou (Janem Sirotníkem) nebo Zmrzkou (Ondřejem Zmrzlým).“

Sny pro jaro netají. „Chci být zdravý a co nejvíc na hřišti. Potřebuju se dostat do formy a dávat góly, ať můžu jet na EURO,“ poví sebevědomě. „Nemám důvod mluvit jinak. Když budu mít formu, věřím, ze bych do týmu patřil.“ A pak? Co takhle španělská liga s Bellinghamem? „Jednou bych si ji chtěl zkusit. Dřív tam byly ťapky bez běhání, zato teď je to jiné. Sprinty, souboje, řeže se to. Přesně tohle se mi líbí.“