Hlavní obsah

Užil jsem si to. U lajny se člověk může vybláznit, vyřvat, smál se zaskakující kouč Olomouce

Vítěznou premiéru v roli hlavního trenéra, ač asistent, má za sebou olomoucký Jiří Saňák. V domácím duelu 15. kola s Jabloncem zaskakoval za nemocného Václava Jílka a hned Sigmu dovedl k jednoznačnému vítězství 3:0.

Foto: Luděk Peřina, ČTK

Zleva Dion Cools z Jablonce a Antonín Růsek z Olomouce.

Článek

Kdy jste se dozvěděl, že tým povedete?

Definitivně dnes ráno, když Venca řekl, že nemůže, že to nepůjde.

Na hřišti to ovšem i bez něj klapalo?

Jsme rádi, že jsme to zvládli, a krásným výsledkem, byť svoje si tam najdeme. Byla tam jedna pasáž, která se nám moc nelíbila, ale v principu to bylo v pořádku a všechny nás těší, že jsme udělali ziskem tří bodů Vencovi radost.

Vy osobně můžete být jistě také spokojen?

Upřímně říkám, že jo. Byl jsem velmi nervózní. Není to jednoduché bez hlavního kouče. Během zápasu jsme byli ve spojení, šlo o osm telefonátů, kdy trenér posílal své informace přes druhého asistenta Milana Kerbra. Musím říct, že se určitě doma protrápil více než na hřišti. Pro mě pak úžasný zážitek. Jak člověk stojí u lajny, pohltí ho to, může se vybláznit, vyřvat. Je to něco jiného než jen sdělovat své poznatky z lavičky. Užil jsem si to. Nebylo to však o mně, o jednotlivcích, nýbrž o týmu. Bez těch umělců na hřišti, hráčů, kteří to vzali za svoje, a bylo vidět, že chtějí vyhrát, by to nešlo.

Foto: Luděk Peřina, ČTK

Zleva Mojmír Chytil z Olomouce a Ishaku Konda z Jablonce.

Do základní sestavy jste vrátil Jiřího Spáčila a Pavla Zifčáka, kteří minule v Teplicích do hry zasáhli jako střídající hráči.

Byla to reakce na výkon na severu Čech. Oba pomohli. Do utkání jsme vstoupili koncentrovaně. Pavel dal gól. Pak přišel stěžejní moment, červená karta Václava Sejka. O přestávce jsme proto klukům kladli na srdce, že musí být v defenzívě poctivější, než soupeř, což za stavu 1:0 a proti deseti v hlavě není jednoduché. Byl to pro nás hlavní úkol a vypořádali jsme se s tím dobře. Pak se trefil Jirka a vzápětí přišla pasáž, o které jsem mluvil, kdy jsme přežili dvě šance. Kdyby Jablonec snížil na 1:2, asi by se nám to trochu zkomplikovalo. Pak jsme se ale uklidnili a rozhodli třetím gólem.

Jistě vás potěšili i Antonín Růsek a Mojmír Chytil? Oba hráli výborně...

Určitě tam najdu i věci, které se mi nelíbily. Vybavuji si, že jsem na ně několikrát řval. Šlo především o hru bez balonu. Co se týká jejich tahu na bránu, v tom jsou pro soupeře nechutní.

V posledním letošním zápase, příště v Brně, budete usilovat o udržení v první šestce, kam jste se teď, byť tabulka je neúplná, dostali. Jak výsledek, který se tam zrodí, ovlivní hodnocení podzimu?

Závěrečný zápas se vždy podepíše na rozpoložení do období Vánoc, zimy. My jsme si ale vnitřně dali cíl, získat z patnácti duelů dvacet bodů, abychom mohli být klidnější, v lepší pozici vstoupit do jara, a to jsme splnili. Za to si všichni zasloužíme pochvalu. Abychom však byli spokojeni, to ne. Brnu máme, co vracet a já doufám, že naší hvězdou tam na hřišti bude jako dnes tým a ověříme si tak, že to je ta naše správná cesta.