Článek
Vrátil jste se po všech zdravotních trablích na trávník. Jak jste si první ligový zápas po více než třech letech užil?
Báječně! Strašně moc jsem se těšil. Zároveň jsem si uvědomil, jak moc se musím ještě zlepšovat po těch zraněních. Snad v těch příštích zápasech to bude lepší.
K vítězství v prvním utkání vám chyběla minuta. Jak moc mrzí další ztráta dvou bodů?
Strašně mě to štve. To už je nehorázná smůla přijít v závěru zase o dva body. V Mladé Boleslavi to bylo dvě minuty před koncem, teď možná minutu před koncem nastavení. K tomu se nedá snad ani nic říct. Celý zápas makáme a pak o výhru přijdeme. Ale musím uznat, že Dukla měla ve druhé půli víc šancí.
Trenér Vavruška vás střídal až v poslední minutě normální hrací doby. Už kolem pětasedmdesáté to ale vypadalo, že vás berou křeče...
Nevypadalo. Opravdu mě braly do lýtek. Mlel jsem z posledního. Ale jsem rád, že jsem vydržel.
V Příbrami jste před odchodem do Celtiku hrával levého obránce. Proti Dukle jste ale nastoupil na levém okraji zálohy, kde se mnohem víc běhá. Nevadilo vám to?
Tady se běhá hodně na všech postech. Trenér mě poslal do zálohy, abych utíkal podél lajny, a dával centry před branku.
Nepřekvapilo vás ostré tempo zápasu po celých devadesát minut?
To určitě ne. Ale fakt to byl z obou stran dobrý fotbal nahoru dolů. Hodně jsme si zaběhali. Myslím si, že se na něj dalo i koukat.
Příbram se po čtyřech bezbrankových zápasech naučila střílet góly, kdy přijde první jarní vítězství?
Věřím, že už brzy. Třeba že už v neděli skolíme Spartu (smích).
Nemáte podvědomě obavu z dalších zdravotních trablů?
To ne! Nemohl bych snad ani na hřiště. Měl jsem vážně zraněná obě kolena, oba kotníky. Co si ještě můžu zranit? Doufám, že jsem si všechno vybral a budu v pohodě.
Myslíte na zahraniční angažmá?
Teď vůbec ne. Chci na jaře pomoct Příbrami a rozehrát se, vždyť jsem tu fotbalově vyrůstal. A v nové sezóně bych se chtěl chytit v Plzni, které patřím. Hlavně se teď soustředím na to, abych se dal co nejdřív do pořádku i herně a zase pravidelně kopal.
