Už se cítí jako stoper, troufal by si i na EURO. Buď bych vyhořel, nebo by si to sedlo, říká Zelený

Asi ano. Jelikož pokračuji v Jablonci a na 99 procent na pozici středního obránce, dalo by se tak říct.

Určitě bych to rád zkusil a vidělo by se. Buď bych vyhořel, nebo by si to sedlo. (usměje se) Ale nevybrali si mě a nedá se svítit. Škoda. Každý hráč by se na mistrovství Evropy rád podíval. Ale na druhou stranu trenéra Šilhavého chápu. Kvalifikaci odehrála nějaká sestava a určitou chemii je potřeba v týmu udržet.

Samozřejmě bych nebyl proti, ale po vzájemné dohodě z toho vyplynulo, že by to nedávalo smysl. Jak pro mě, tak pro tým. Návrat do Slavie by pro mě nemusel dopadnout ideálně. Je pravděpodobné, že by má situace, co se herního vytížení týká, byla stejná. Proto jsem přestoupil do Jablonce.

Některé věci se ale od té doby změnily. Mluvil jsem s trenérem Trpišovským a pochopil jsem, že zápasová praxe by nebyla tak vysoká. Proto jsem usoudil, že bude lepší zvolit jinou variantu.

Je pravda, že jednou jsem hrál tam, podruhé zase na jiném postu. Střídal jsem je, což z mého pohledu nebylo úplně optimální. A když jsem hrál ve středu zálohu, tam jsem se také dobře necítil. Pro mě jde o úplně nejméně přirozený post.

Tam šlo o takovou šťastnou náhodu. (usměje se) Nevím, zda mi univerzalita uškodila, ale je pravda, že nějak výrazně mi nepomohla.

Víte co, když jsem do Slavie přišel, dařilo se. Uhrálo se čtvrtfinále Evropské ligy, získal se titul, týmu se opravdu celou sezonu vedlo. Přednost dostali jiní kluci. Na mém postu Honza Bořil. Jak on, tak celý tým hrál velmi dobře. Nebyla potřeba do sestavy moc sahat. Na hřiště jsem se tím pádem nedostával tolik, jak bych si představoval. A v tu chvíli jsem nemohl říct nic, když vše šlapalo. Ale svou roli v tom sehrálo asi víc věcí.

Samozřejmě když člověk nehraje a na hřiště se dostane jen sem tam, je potřeba, aby nějakým způsobem ukázal, proč by měl hrát on, a ne někdo jiný. To se mi taky úplně nepovedlo a nezahrál jsem podle představ trenérského štábu. Holt jsem tam měl tuhle roli. Víceméně jsem byl střídající hráč a nepovedlo se mi stabilně prosadit do základního kádru.

Tak to víte, já jsem hodnej kluk! (směje se) Těžko říct. Trenéři měli jinou představu. Když jsem nastoupil, některé věci se jim z mé strany nelíbily. Preferovali něco jiného, než co jsem nabízel. Je možné i to, co říkáte, ale nevím.

Z osobního hlediska ho beru jako ne úplný úspěch. Ať jste kdekoliv, a nemusí jít jen o Slavii, vždy chcete hrát a nechcete vysedávat jen na lavičce. Alespoň já to tak mám. Představoval jsem si, že budu nastupovat víc. Ale zase na druhou stranu jsem s týmem zažil věci, na které jako malej kluk koukáte v televizi. Je to půl na půl, ale spíš převažují pozitivní věci. Podíval jsem se na krásné stadiony, hráli jsme Ligu mistrů i Evropskou ligu, vyhráli titul. Jediné, co mi chybí, že jsem nepřidal víc ruku k dílu.

Zájem trenéra je pochopitelně důležitý. Bylo by skvělé, kdybych pokračoval ve stejném vytížení a týmu se dařilo stejně jako minulou sezonu. Teď nás ještě čekají evropské poháry, takže bychom byli nadšení, kdyby se nám povedlo uspět a postoupit do základní skupiny.

Je škoda, že nám nakonec nevyšlo čtvrté předkolo, na které to zprvu vypadalo, pokud skončíme v lize třetí a Slavia vyhraje český pohár. Ze čtvrtého předkola bychom v případě vyřazení šli přímo do skupiny Evropské konferenční ligy. Jenže do toho vstoupily výsledky kyperské ligy a my šli do třetího předkola, kde to bude hodně těžké. Jsou tam opravdu dobré a známé týmy. Sám jsem zvědav, jak dopadneme. Když tak ještě budeme mít šanci v předkole Konferenční ligy. Minimálně šanci dostat se do její základní skupiny však máme.

Spíš odpovím tak, že nejméně bych si přál Midtjylland. Před rokem vyřadil Slavii a hrál velmi dobře. S ním by to bylo asi nejtěžší. Kdybych si tedy mohl vybrat, zrovna z této čtveřice bych si nepřál nikoho. Uvidíme, jak dopadneme a kdo nám spadne do klína.