Článek
Jaká by vám měla v týmu připadnout role?
Pro mě bylo podstatný, že jsem dostal v přípravě normální šanci. Rozhodnout se mělo na hřišti podle toho, jak na tom budu. Nechtěl jsem brát jen roli nějakého mentora v kabině. Trenérovi jsem řekl, že jsem ještě mladý a že chci hrát. Pověděl mi, že když na to budu mít, hrát budu a závisí to jen na mně. Uvidíme, kolik toho odehraju. Cítím se však opravdu dobře.
Budete se tedy rvát o pozici útočníka číslo jedna?
Ano, budu!
V kabině jste poprvé v kariéře nejstarším hráčem, jak se jako její nestor cítíte?
Myslím, že nikde jinde bych nezažil, abych byl ve třiceti nejstarším. Takhle je to tady prostě postavené a nebojím se toho. Hlavou jsem pořád mladý kluk. V kabině to už ostatně nechodí tak, že by staří dávali „čočku" mladým, jak to bývalo. Teď jsou spíš všichni rovni, byť možná bude i mým úkolem mladším trochu pomoci, aby se dobře připravili a nic neflákali.
V Liberci jste začínal už v roce 2011 a 2015. V čem je to teď jiné?
Rozdíl je asi v tom věku. (směje se) Poprvé jsem přicházel mladý a paradoxně z toho byla nejlepší sezona, když jsme udělali titul. Když jsem se vracel podruhé z Itálie, bylo to spíš na sílu.
Jak to?
Strašně moc jsem chtěl, ale jak jsem v Itálii pořádně skoro rok nehrál, nebyl jsem na tom kondičně dobře, což jsem pocítil až v průběhu ligy, protože kvůli předkolům v pohárech jsme začínali brzo. Až v zimě jsem to pod trenérem Trpišovským dohnal, ale zase si pak poranil rameno... Člověk se učí každým rokem. Doufám, že teď je to zase o něčem jiném.
Jak jste tedy náročnou přípravu pod trenérem Hoftychem zvládl?
Musím říct, že i v Budějovicích se trénovalo hodně. Navíc když byla koronavirová pauza, naběhal jsem tolik, kolik snad v životě ne. Za týden klidně sto kilometrů, což bylo náročný. Myslím, že jsem na tom kondičně dobře.
Kdyby tohle angažmá nevyšlo, jaký byl záložní plán?
Řešil jsem i jiné věci. Něco jsem i pozdržel a oddaloval, protože jsem stále dával přednost Liberci. Je to už můj domov a naštěstí se to povedlo.
Chtěl byste ve Slovanu dohrát i kariéru?
V Liberci bych už zůstal rád, ale závisí na mnoha věcech, hlavně na výkonech. Pomalu taky nikdo neví, jak to vůbec bude kvůli koronaviru... V Liberci však zůstanu tak či tak.
Mimochodem v kabině jste obsadil místo vedle obránce Jana Mikuly. Právě po souboji s ním jste se vloni na podzim v dresu Českých Budějovic zranil a od té doby v základní sestavě chyběl. Bavili jste se spolu o tom?
Miky mi jen říkal, že jsem za to dostal žlutou kartu, protože on byl ještě prošlápnutý... Ale byla to moje blbost, nemůžu mu nic vyčítat. Šel jsem do souboje hloupě a byl z toho přetržený postranní vaz. Nebyl jsem tak zpevněný, takže jsem to odnesl.