Článek
Kauzu korupce kolem Horníka řešil Ústavní soud vůbec poprvé. Žižkovská aféra byla velmi sledovaná, některé "hlášky" z telefonních odposlechů zlidověly. Na základě přepisů vznikla dokonce divadelní hra.
Stížnost k ústavnímu soudu podali rozhodčí Marcel Hábl, Zbyněk Pustka, Ladislav Talpa a Karel Vidlák. Byli odsouzeni spolu s Horníkem a dalšími šesti lidmi. Čtveřice v ústavní stížnosti neúspěšně protestovala proti řadě okolností procesu. Tvrdili například, že jim nikdo neprokázal úmysl úplatek převzít. Horníkovy nabídky údajně vyslechli jen ze slušnosti.
Soud: Není pochyb o jejich úmyslném jednání
Podle Ústavního soudu však k potrestání stačí to, že nabídku neodmítli, případně s ní tiše souhlasili. "Věděli, o čem je řeč, že ze strany obžalovaného (Horníka) se jedná o nabídku úplatku. Žádný z nich se vůči této nabídce ani neohradil, ani ji rezolutně a jednoznačně neodmítl. Proto nemůže být pochyb o jejich úmyslném jednání," uvedl v usnesení ústavní soudce zpravodaj František Duchoň.
Horník jako hybatel celé aféry dostal u soudu podmínku s pětiletou zkušební lhůtou, zákaz činnosti na deset let a pokutu 900 000 korun. Také on sám si podal ústavní stížnost. Soud o ní dosud nerozhodl, řekl ČTK mluvčí Michal Spáčil.
Kauza posloužila i k ujasnění právního pohledu na fotbal a sport obecně. Horník totiž u soudů například tvrdil, že sport je ryze soukromou aktivitou, a proto by do něj stát neměl zasahovat. Soudy prý neměly korupci ve fotbale vůbec trestat. To však výslovně odmítl například Nejvyšší soud.
"Pokud by ve sportu byly tolerovány takovéto jevy, sportovní soutěžení by pozbylo svůj vlastní smysl a podstatu existence," uvedl v nedávném rozhodnutí trestní senát Nejvyššího soudu s předsedou Vladimírem Jurkou. Fanoušci podle soudců očekávají hru v duchu fair play.
