Článek
„Jsem za něj hrozně rád. V Uherském Hradišti to bývají vždycky velice náročná utkání. Celé naše mužstvo ovšem pracovalo na sto procent. Remízu jsme si rozhodně zasloužili,“ byl přesvědčený dvaatřicetiletý slovenský gólman, jenž v minulosti působil i v italské Parmě.
Hradečtí o ni mohli přijít čtvrt hodiny před koncem, kdy po povedené individuální akci postupoval na Bajzu v sólu domácí Juroška, avšak tváří v tvář zkušenému brankáři neuspěl. „Byl jsem úplně mimo bránu. Kdyby to Juroška napálil z první, měl bych asi problém. Dal mi ale čas zaujmout lepší postavení. Nějak jsem míč vyrazil nohou a pak jsem si jen vroucně přál, aby neskončil v síti. Naštěstí šel těsně vedle tyče,“ oddechl si.
Další tutovky už východočeský tým Slovácku nedovolil a s centry do šestnáctky si Bajza ve spolupráci se svými parťáky s přehledem poradil. „Také my jsme mohli skórovat. Kdyby to Hais trefil hlavou z malého vápna trochu přesněji, vraceli bychom se domů v ještě lepší náladě. I takhle jsme ale spokojeni. Po předchozím vítězství doma nad Teplicemi jsme podruhé za sebou udrželi vzadu nulu. A teď se připravíme co nejlíp na Liberec,“ myslel už na další duel nejvyšší soutěže, v němž budou mít Hradečtí v sobotu odpoledne výhodu domácího prostředí.
Bajza netajil, že si čistého konta v Uherském Hradišti cení o něco víc než na ostatních stadionech. „Ukázal jsem, že chytat umím,“ rýpl si trochu do svého bývalého zaměstnavatele. „Byla to ale zásluha celého týmu,“ neopomněl zdůraznit i zásluhu svých parťáků.
Žádnou zášť však vůči Slovácku necítí. „Prožil jsem v Hradišti krásného půldruhého roku a vzpomínám na to v dobrém. S některými tehdejšími spoluhráči si doteď občas píšeme. Stejní zůstali i lidé ve vedení klubu. Rád jsem se s nimi před zápasem srdečně pozdravil,“ prozradil Bajza.
