Článek
A ženou ho za ním o to víc, že jen dva trenéři v celé dlouhé historii československého a českého fotbalu na mistrovský hattrick dosáhli. Ve čtyřicátých letech slávistický kouč Emil Seifert a poté trenér pražské Dukly Jaroslav Vejvoda.
Trpišovský by mohl být tím třetím. A nejspíš jím bude, protože dva tituly už do Edenu přinesl a třetí má na dosah. Vždy jeho tým má na druhou Spartu po výhře 2:0 v derby náskok sedmnácti bodů, což je aktivum natolik luxusní, že ani dvě utkání, které má rival z Letné k dobru, jím nemůže zacloumat.
„Bodový rozdíl mezi Slavií a námi je obrovský, takže při vší úctě k mým hráčům tahle možnost nenastane," uvědomuje si Pavel Vrba, že je vyloučeno, aby jeho tým boj o ligový primát ještě zdramatizovat a rivalovi z druhého břehu Vltavy způsobil na cestě za korunovací jakékoli komplikace.
„Ale přece jen... Zbývá nám ještě osm zápasů a ve hře je tudíž čtyřiadvacet bodů. Navíc jsme ve hře ve čtyřech soutěžích, a když v kabině vidím, v jakém stavu jsou hráč," snášel slávistický trenér argumenty, proč nechce vyslovit ono pro celý sešívaný národ kouzelné: Je hotovo, třetí titul v řadě je náš.
„Udělali jsme k němu důležitý krok," pravil proto pouze. „A v derby, kdy jsme byli v nejtěžší a nehorší situaci, takže mužstvo muselo projevit charakter a mentalitu."
Až reminiscence na dokument o jednom z nejlepších basketbalistů všech dob Jordanovi otevřel stavidla Trpišovského výmluvnosti. Připomínka jeho slávistického předchůdce Emila Seiferta, který mistrovský hattrick dokonce vyšperkoval ještě čtvrtým titulem v řadě, a malého generála z Julisky Jaroslava Vejvody rovněž.
„Mistrovský hattrick mám od léta v hlavě a všichni se k němu upínáme. Ale k titulu se upíná každý bez ohledu, o který v pořadí jde. Ať je první nebo několikátý... Mít ovšem na dosah takovou šanci, jakou máme, představuje krásnou metu a my k ní udělali vítězstvím v derby strašně důležitý krok."