Trpišovský o Kloppovi, reprezentaci i nové Slavii: Další rok bez titulu nechci

Rád bych, aby Slavia pokračovala na stejné vlně jako doteď. Panu Tykačovi jsem řekl, že určitě nebudu jeho projekt brzdit, protože je pro klub jednou z největších posil. Nic lepšího Slavii potkat nemohlo: ve správnou dobu přišel správný člověk.

V tuhle chvíli to stačí. Máme šanci vybudovat tým, který bude podobný tomu ze začátku naší éry ve Slavii. Nejdřív byl akcent na sportovní úspěch, aby měla Slavia respekt v Evropě, takže se neprodávalo. Pak se to v půlce zlomilo: museli jsme být soběstačný klub, 70 procent rozpočtu se tvořilo z prodeje hráčů či bonusů z pohárů. Takhle se nedá budovat tým.

Když přijde nabídka za 14 milionů eur, třeba jako v létě na Davida Juráska z Benfiky, pochopitelně nemůžete zůstat neteční. Ale věřím, že zmizí transfery za tři nebo čtyři miliony. Jako třeba před lety David Zima do Turína, který notabene ani odejít nechtěl.

Trochu jsem čekal, že pan Tykač nastolí deset titulů za deset let. V takovém případě bych byl zpocený, ale pět titulů beru. (usmívá se)

Viděli jsme se po Evropské lize se Servette. Dvě minuty po zápase se mě zeptal: „Trenére, jak udržíme toho Zafeirise?“

Myslel jsem, že se mě zeptá na stopera Ogbua. A on: „No, toho taky.“ V tu chvíli jsem pochopil, že mám nového spojence.

Nezeptal, ale vnímám, že jsme pořád na českém trhu. Je těžké zavolat někomu do St. Etienne, Mönchengladbachu nebo Samdporie Janov a lámat ho, aby šel k nám. Proč? Platové rozdíly jsou obrovské. A ani s novým majitelem se to nebude měnit. Jakmile by se platové mantinely jednou otevřely, už bychom to nevrátili zpátky. V týmu by to způsobilo kalamitu.

V první řadě se povedlo načasování, že k výměně asistenta došlo v zimní pauze. Navíc Kebu jsme chtěli dlouhodobě, třeba do béčka. Něco podobného dělal v Sigmě, a hlavně se známe osobně, což je největší výhoda. Přišel člověk, který ví, jak hrajeme. Má to ještě dva bonusy: přinese něco nového a já si oživím věci, které považuju za rutinu.

Už tenkrát si psal tréninky, které měl pode mnou ve Slovanu. Vždycky to byl přemýšlivý válečník. Kopal u mě útočné standardky, což teď bude jeho hlavní zaměření. Nakouká soupeře, jak brání, a připraví signály i postavení. Má cit pro nakrokování a načasování, což ukázal třeba na podzim ve vzájemném zápase, Sigma nám dala gól z báječně nacvičené standardky. Bloky ze stran, nebylo co řešit.

Řešila se spíš krátkodobá výpomoc na přechodnou dobu ve chvíli, kdy by nebylo zbytí. Ovšem prioritou pro mě zůstává Slavia. Mám ještě mety, na které chci dosáhnout. Určitě se za chvíli zeptáte, jaké to jsou.

Fotbal se na téhle úrovni nedá dělat na dvou židlích. Možná na dva srazy, nebo případně na jeden turnaj. Prostě jako záskok, déle ne. Byla by to obrovská pocta, jenže skloubit to nešlo. Není snadné odmítnout reprezentaci, ovšem Slavia má jednoznačně přednost.

Překvapil mě. V minulé sezoně měl Liverpool trable, ale dostal se z toho a teď je zase nahoře. Klopp chce stihnout práci i rodinu a nechce nic ošidit. Takže nakonec vlastně chápu, že se po letech potřeboval zastavit.

Anglický fotbal je hodně specifický, nemají tam zimní přípravu. Zato my si můžeme trochu odfrknout na tréninkovém kempu. Větší kluby hrají minimálně ve třech soutěžích a Klopp jel spoustu let v kuse v obrovském fofru. Jeho práce je rozhodně exponovanější než ve Slavii. Dneska je trenér spíš manažer, každý s vámi chce mluvit.

Líbilo se mi Kloppovo vysvětlení: „Chci žít normální život.“ Máme krásnou práci, ale nemáme čas sami na sebe. A na soukromý život, protože jsme každý den v práci. Věřím tomu, že Klopp pracuje třeba padesát dnů v kuse. A když si chcete udělat volno, doženou vás na telefonu.

Čím víc lidí máte kolem sebe, tím víc to od vás vyžaduje komunikace a empatie. K tomu musíte stihnout ještě hráče, což je pro trenéra základ. A když přijdete domů, potřebujete ještě energii na rodinu. Naštěstí mě partnerka a syn chápou a podporují: počítají s tím, že se mnou nemůžou počítat. Mám pracovní život a život doma, mezi tím nic není.

Někdy si třeba v autě uvědomím, že jsem nebyl měsíc za rodiči. Časová náročnost mojí práce je extrémní. Jasně, spousta lidí maká daleko víc, manuálně dřou klidně dvanáct hodin denně. Jediný rozdíl je v tom, že oni můžou každý víkend vypnout, protože mají volno.

Bývají těžké momenty, kdy cítím, že je toho moc. Ovšem jakmile přijde zápasový den, vždycky mě to nabije. Víte, zatím nepociťuju fotbalovou únavu, spíš kancelářskou.

Chce s vámi mluvit majitel, sportovní ředitel, analytici, asistenti, kondičáci, fyzioterapeuti… Občas mám pocit, že se to časově nedá zvládnout. Někdy si říkám, že budu chodit jen na zápasy. Ať si ostatní mezitím dělají, co chtějí.

Nebojte, dovolím si vynechat maximálně pozápasový trénink. Nenařídím si budík, dám si den volna a zase se těším do práce.

Abych byl ve Slavii přes čtvrt století? To je pořád hodně daleko. Za Fergusona to byla jiná doba, svět se pořád zrychluje. Navíc Sir Alex měl jiné postavení a na trénink přišel třeba dvakrát týdně. Mimochodem, Karel Poborský vyprávěl, jak Ferguson před jedním zápasem vešel do kabiny, oznámil, že hraje stejná sestava jako minule, a odešel. Takhle svoji roli úplně nevidím. (usmívá se)

Moc si toho vážím, protože šlo o oficiální analýzu. Ukázalo se, že ve Slavii pracujeme dobře. Když se v souvislosti s Premier League mluví o českém fotbale, je to pocta. Víte, že jsme na Crystal Palace trénovali před zápasem na Chelsea? Mám rád tyhle tradiční oldschoolové kluby. Ale nevím, jestli by uvažovali o tom, že by si vzali českého trenéra. Z mého pohledu je to utopie.

Hezký moment… Znovu mi to evokuje jméno Klopp.

Když před lety přebíral Dortmund, byl s ním v polovině tabulky, bez peněz a bez perspektivy. A jak to dopadlo? Porážel silnější týmy, vyhrál dva tituly a poslal do světa spoustu zajímavých hráčů. Tohle mě inspirovalo a to samé mě baví i ve Slavii.

Líbilo se mi, jak jsme přijeli do Říma na Stadio Olimpico a bylo tam s námi pět tisíc fanoušků. A vítězství 2:0 doma? Tohle jsou momenty, z kterých žiju. Ne z toho, že porazíte AS Řím, ale z toho, že se to vůbec stane. Líbí se mi, že to, co jsem dřív obdivoval na českých klubech, teď můžu sám spoluvytvářet.

Často se podceňujeme a mluvíme o tom, jak je krásná anglická nebo španělská liga. A že se prý na českou ligu nedá dívat. A najednou Slavia zaslouženě porazí AS Řím s tolika českými kluky v sestavě. Tohle je přesně ono: chci, aby Slavia měla českou identitu. Zvlášť s českým majitelem a českým trenérem.

Potřebujeme je, abychom byli konkurenceschopní. Abychom si rozuměli: nerozděluju hráče na Čechy a cizince. Nadchlo by mě, kdybychom AS Řím porazili i s deseti cizinci v základu.

Ambicí číslo jedna je zvládnout hned první zápas s Jabloncem, to je teď můj středobod světa. Pak nás čeká dohrávka ve Zlíně a další jarní kolo. Na konci chceme být mistři. Klukům opakuju, že každý zápas je důležitý, vždycky jde o všechno. Jako když chce tenista na grandslamu přelézt do dalšího kola: ve třetím utkání nemůže myslet na to, jaká to bude šichta ve finále.

Varovná kontrolka mi v hlavě nebliká. O titul jsme dvakrát přišli až v nadstavbě, bylo to logické vyústění procesu ve Slavii. Po třech titulech za sebou spousta hráčů odešla a tvořil se nový tým v ekonomických podmínkách, které nám až tolik nepřály. Tím ovšem neříkám, že bych chtěl potřetí zažít, aby nám první místo proteklo mezi prsty. To by bylo kruté.

Už jsme mluvili o tom, že nikdo neodešel. Takže můžeme tým zkvalitnit a vkročit do lepší fáze. Je příjemné, že můžeme sedmý rok hrát o titul.

Obecně: jsou tu dva velcí rivalové, což je pro ligu dobře. Ovšem my jsme v poslední době nebyli schopní udržet nejvyšší možnou úroveň. Přestože jsme vždycky postoupili do pohárů, mělo to sestupnou tendenci a mělo by ji dál. Ekonomicky jsme na Spartu ztráceli, protože jsme si museli vydělat na posily i chod celého klubu výsledky na hřišti.

Příchod pana Tykače nám dává možnost bojovat jako rovný s rovným. Předtím jsme logicky prodávali největší kvalitu a za daleko menší peníze kupovali kluky, kteří se teprve museli zapracovat. Někdy se to podařilo, někdy ne. Teď se budeme soustředit na to, co opravdu potřebujeme a na co máme. Je to šance, tak ji pojďme uchopit.