Trpišovský ho o přestávce vyplísnil, pak Ševčík trefil titul. Nejlepší pocit, co jsem kdy zažil!

Trenérův fén nebyl zbytečný. Lukáš Masopust si v 69. minutě připsal asistenci, Petr Ševčík pak titulovou trefu.

Oba si přitom o přestávce vyslechli své.

„V první půli se mi moc nezdáli, byl jsem s nimi nejvíc nespokojený. Vyhazovali nám spoustu míčů a nehráli tak, jak umí. Jsem rád, že ve druhé půli se oba zklidnili a třeba Šéva se rozehrál ke skvělému výkonu," líčí trenér Jindřich Trpišovský.

Nejprve kritizovaný, pak nejvíc oslavovaný...

„Nádherné. Zápas ve mně nechal pocity, které jsem ještě v životě nezažil. Jsem obrovsky vděčný, že zde můžu být. Titulu si osobně vážím mírně více než minulého. Byl jsem tu celou sezonu a navíc na konci dal vítěznou branku proti Plzni. Máme titul. Nepopsatelný pocit," neskrývá Ševčík obrovské nadšení.

Euforie z titulové branky teď zatlačila i gól roku na Chelsea do pozadí.

„Jednoznačně nejlepší pocit, jaký jsem ve své kariéře zatím zažil. Jsem obrovsky rád, že jsme všechno mohli sdílet s fanoušky. Zážitek na celý život."

Ševčík je dalším z řady hráčů, v nichž se úspěšný kouč Slavie nespletl.

„Pro mě je Petr hráč pro bundesligu, pro velké soutěže. Chybí mu jen body, klíčové momenty. Já ho trénuji už čtvrtý rok, poprvé jsem ho viděl, když hrál za Opavu druhou ligu na hostování a od té doby jsem po něm toužil," poukazuje Trpišovský.

„Jediné, co mu chybí, je klid. Po letech jsem se ho dočkal až teď a v situaci, kdy ho normálně nemá. U Lukáše Masopusta pak platí totéž. Oba zápas tolik prožívají, že je jim to někdy na škodu. Věřím ale, že se tímhle třeba uklidní. Museli to zkrátka vzít na sebe po hráčích, co odešli, a jsem rád, že se na titulu bodově podíleli, protože produktivitu jim někdy vyčítáme," dodává trenér.