Trpišovského apel k zamyšlení: Fotbal je produkt, který potřebuje podmínky, aby byl produktem kvalitním

Extrémně náročné sestavit vzhledem k zmiňovaným premisám termínovou listinu. Sisyfovský úkol sladit fotbalový kalendář tak, aby ho s většími či menšími výhradami akceptovala většina klubů a termínovka přitom ještě brala v potaz klimatické podmínky panující v tuzemsku.

„A hlavně stav hřišť teď v zimě a k tomu i podmínky pro přípravu. V tuzemsku to bude problém ještě dlouhou dobu," přidává se k apelu vyslovenému před pár dny slávistickým trenérem Jindřichem Trpišovským kouč Bohemians Luděk Klusáček.

„Hlavně kluby na severu republiky s tím mají problém, neboť zima je u nás složitá. Ještě kdyby se tak hrálo v hale, dejme tomu, ale takhle?! Úroveň fotbalu stavu hřišť odpovídá, hrozí zranění hráčů," je s ním zajedno extrenér pražské Sparty Václav Kotal.

Nejsou sami, protože po příchodu únorových mrazů si prakticky všichni ligoví trenéři uvědomují, že fotbal servírovaný v panujících klimatických podmínkách na hřištích připomínajících spíše promrzlou sibiřskou tundru, než fotbalové trávníky, nemá s fotbalem nic společného.

„Přitom fotbal je produkt, který potřebuje adekvátní podmínky k tomu, aby byl produktem kvalitním," zamýšlel se kouč mistrovského celku z Edenu Jindřich Trpišovský po zápase minulého kola v Příbrami nad tím, jaká kvalita fotbalu je za panující situace majitelům televizních práv a následně i televizním divákům za jejich peníze nabízena.

I proto apel, který z jeho úst vzešel. Výzva, aby se nad termínovým kalendářem příště víc debatovalo a přemýšlelo. „Absurdní, že hrajeme v prosinci, lednu a únoru, zatímco v létě je dva měsíce pauza. Mělo by to být přesně naopak. V létě čtrnáct dnů přestávka a pak hrát. Vždyť je to stejné, jako kdyby se hokej hrál v létě a v zimě měl přestávku. Prostě námět k zamyšlení pro všechny," hodil v plén svou sentenci.

První reakce přišla z vedení LFA okamžitě, neboť i další Trpišovského povzdech nad pozdními začátky zápasů k ní přímo vyzýval. Zvlášť, když během nastávajícího víkendu spadnou teploty hodně hluboko pod bod mrazu, takže ani vyhřívaní trávníků příliš nezmůže. Zvlášť v takovém Jablonci, kde leží hřiště v nadmořské výšce 545 metrů, tedy ještě o pár desítek metrů výš než v Příbrami (517 m.n.m.).

Proto byly začátky víkendových střetnutí posunuty na 14, resp. 16 hodin.

Rozhodně by však neměl zapadnout zmiňovaný apel slavistického kouče a alespoň debatovat by se o něm mělo. Zvlášť, když většina trenérských kolegů je s ním zajedno. „Jasně, že současné terény úrovni fotbalu nijak zvlášť neprospívají. V tomto období je to spíš tuhý boj než pohledná hra, ale je třeba si uvědomit, že fotbal začíná být celoročním sportem. U nás, stejně jako v okolních zemích," míní kouč ostravského Baníku Luboš Kozel.

„O nějaké rozehrávce a výstavbě hry to v této době není, jakkoliv byl třeba na náš zápas s Pardubicemi terén maximálně připravený. Trávník to prostě neumožňoval," lamentoval teplický trenér Radim Kučera, že po vydatném sněžení sice na Stínadlech odvedl správce plochy nejlepší možnou práci, ale nachystat ji na nějakou podívanou možné nebylo. „Taktika byla dostat se do ofenzivy jednoduchým balonem. Na takovém terénu není na nějakou kombinaci pomyšlení," neskrýval Kučera, že o trávníku připravenému na fotbal lze v zimních měsících těžko hovořit.

„A přitom terény budou v Česku problémem ještě dlouhou dobu" upozorňoval kouč Klokanů, že srovnávat vyhřívané trávníky v bundeslize s hracími plochami na většině tuzemských stadionů je asi stejné, jako porovnávat majestátnost katedrály v Remeši s Ladovým kostelíčkem v Hrusicích.

„Hřiště dostávají obrovsky zabrat a mám trochu strach, jak budou vypadat v březnu či dubnu. Navíc ne každý pak bude mít peníze na to, aby se trávník na jeho stadionu vyměnil," mluví ve stejném duchu Trpišovský.

„Nechtěl bych být majitelem klubu, protože náklady spojené se soutěžním zápasy v zimních podmínkách jsou obrovské. Vyhříváním trávníku to začíná, jeho stavem pokračuje," přitakává trenér Klokanů, jejichž hřiště je v největší permanenci ze všech osmnácti klubů. Jeden víkend na něm hrají Bohemians, druhý Pardubice, které našly u Botiče azyl.

I proto by neměl Trpišovského podnět k termínové listině zapadnout.

„Zažil jsem různé módy. V Bělorusku se třeba začala hrát liga na přelomu února a března a jelo se prakticky v jednom kuse až do listopadu, kdy jsou klimatické podmínky pro fotbal nejpříznivější. Určitě je lepší a zajímavější, jestliže se hraje celé léto, kdy jsou terény perfektní. Je to samozřejmě na zvážení," nabízí získanou zkušenost olomoucký Radoslav Látal.

„Přitom je třeba brát samozřejmě v potaz, jak moc je našponovaná domácí a mezinárodní termínová listina a podle toho pak vycházet i při tvorbě ligového kalendáře," připomíná Luboš Kozel, že každá sezona má svá specifika.

I z nich je samozřejmě nutné v budoucnu vycházet, ale přitom je potřeba mít na paměti, že produkt zvaný fotbal potřebuje patřičné podmínky, aby byl produktem kvalitním.