Článek
Oslovili jsme několik bývalých trenérů Sparty, kteří ji dovedli k titulu. Ptali jsme se po příčinách a řešení. Většina z nich se ale nechtěla vyjádřit. Dílem proto, že do vnitřních problémů nevidí, částečně i z kolegiality, ale i proto, co kdyby v budoucnu... Tři k odpovědím svolili. Každý řekl názor ze svého pohledu a trenérské intuice. Shodli se však na tom, že atmosféra v klubu není dobrá a spíš než další změny, může ke zlepšení pomoci trpělivost. Svůj názor řekli Dušan Uhrin starší (mistr 1991 a 1993), Jozef Chovanec (kromě osmi hráčských titulů jako trenér mistr z let 1997 a 2010) a Jiří Kotrba (mistr 2003). Otázky jsme položili dvě:
1) Kde vidíte hlavní příčiny současné krizové situace ve Spartě?
Uhrin: „Problém je v celkové atmosféře kolem mužstva, která se prolíná do hlav hráčů, jejich psychiky, což se pak projeví třeba i na fyzické kondici. Mužstvo je uvnitř zřejmě velmi rozhašené, nefunguje stoprocentně jako tým."
Chovanec: „Podle mne problém začíná u velké fluktuace trenérů za posledních deset let. Ve Spartě je to samozřejmě horké křeslo, ale trenéři, kteří v ní působili déle, měli výsledky. Pochopitelně tlak na ně je velký, když se hned nedaří, reaguje se jejich výměnou. To není dobře, protože nový kouč začne hledat novou koncepci. Příliš se také mění hráčský kádr, což nedělají ani velké zahraniční kluby, protože vědí, že něco takového nefunguje. My to u nás zkoušíme, místo abychom se vrátili k tomu, co se osvědčilo a fungovalo. Spartě se tyhle změny nedaří, protože chybí i trpělivost. Myslím, že svalovat problémy jen na fyzičku, také není správné. Považuju to za typickou českou obezličku."
Kotrba: „Při pohledu zvenčí mi chybí jednotná koncepce. Každou chvíli se dělá něco jiného, třeba úplně opačného než před tím. Podle mne to není jenom o fyzické připravenosti, ale teď už o hlavách hráčů. Možná už v nich mají usazený strach z druhého poločasu. Bylo by proto dobré, o tom přestat mluvit a v uklidněné atmosféře vracet hráčům sebedůvěru. Rozhodně není dobré teď na někoho ukazovat, hledat viníka všude kolem a dělat unáhlená rozhodnutí."
2) Jaké byste zvolil její řešení?
Uhrin: „Už jsem o tom přemýšlel, ale těžko se mi o tom mluví, nejsem v kabině ani na hřišti, dívám se zvenčí. Myslím si ale, že teď to chce obrovskou trpělivost. Nedělat žádné výrazné kroky či změny, byť by se jevily jako kladné. Mohou mít totiž i opačný efekt a ublížit. Mám informaci, že Zdeněk Ščasný a Tomáš Rosický, kteří odpovídají za sportovní úsek, mají připravit důkladnou analýzu příčin nejen nepovedených druhých poločasů. Jsou zkušení, určitě vědí, že v této situaci před vyvrcholením soutěže, nemusí velké změny prospět, že s tím těžko teď něco převratného udělají. Podle mne je třeba nyní uklidnit situaci, nastavit linii, po které se trpělivě půjde, aby sezónu dohráli v rámci možností co nejlépe."
Chovanec: „Nový trenér musí v první řadě mužstvo probudit, což se od něj očekává, a ve většině případů to i funguje. V situaci, v jaké se ocitla Sparta, je to ale běh na mnohem delší trať. Sice neprohrává, ale také nevítězí, a to je na Letné pochopitelně problém, protože od Sparty nejen fanoušci čekají především vítězství."
Kotrba: „Trenér Hapal je ve velmi obtížné situaci. Musí být trpělivý, stejně jako kabina a lidé funkčně nad ním. Trpělivost by v této době měli mít i fanoušci, i když vnitřně trpí. Nový trenér musí poznat hráče povahově, zejména ty zahraniční, a také si získat jejich důvěru. Těch změn bylo až moc, to nikdy nemůže přinést nic dobrého. Když to řeknu zjednodušeně, platívalo, že se vyměnil jeden, maximálně dva hráči ze základu a třeba třetina náhradníků, aby se kádr okysličil. Ale ne skoro celé mužstvo. Časté točení sestavy také není dobré. O tom, jací hráči přišli, mluvit nebudu... Ale stalo se, že ti, na nichž mužstvo stavělo a měli určitou jistotu, najednou byli upozadění. Pak se ale mužstvu nedařilo a bylo nutné, aby znovu hráli ti odstrčení. Jenže ti už necítili dřívější důvěru. Tohle létání z kytky na kytku není dobré."
