Článek
Absence zraněného Tarase Kačaraby otevřela místo ve středu obrany. Slávistický trenér Jindřich Trpišovský před derby intenzivně řešil, koho postaví vedle Aihama Ousoua jako druhého stopera. Ondřej Kúdela nebyl fit, a tak se odhodlal k nečekanému, ale nakonec úspěšnému tahu. Nezatáhl jako obvykle defenzivního záložníka Tomáše Holeše, ale nasadil po třináctiměsíční pauze Davida Hovorku.
„David patří mezi hráče, kterým tyhle emoční zápasy vyhovují. Věděli jsme, že potřebujeme někoho, kdo strhne ostatní," vysvětloval Trpišovský po výhře 2:0 nad Spartou. Definitivně se o nasazení důrazného obránce rozhodl ve středu po modelovém utkání, které si mezi sebou červenobílí zahráli.
„Tak nějak jsem si to představoval, ale musel jsem se vrátit do reality, protože po třinácti měsících to nebylo úplně jednoduché. Chci poděkovat klukům, strašně mi pomohli. Klub se za mě postavil, dal mi čas na regeneraci, poskytl mi operaci v Německu. Chtěl bych poděkovat všem, co mi pomohli," zářil Hovorka.
Dynamický stoper se zranil 27. ledna loňského roku v zápase ve Zlíně, po necelé čtvrthodině si pochroumal levé koleno, když bránil útočníka Tomáše Poznar a při jeho kličce měnil směr. V prvních prognózách se objevovala naděje, slávistický obránce odešel ze hřiště po svých, ovšem diagnóza byla drsná: poraněný přední zkřížený vaz v koleni, nutná operace.
Věděl, co ho čeká. Tenhle krutý verdikt si vyslechl už potřetí v kariéře. Nejprve si ještě v barvách Liberce v listopadu 2016 vážně poranil pravé koleno v zápase proti Fiorentině. V říjnu 2019 došlápl už za sešívané ve šlágru v Plzni špatně na levé koleno. Následovala vždy dlouhá pauza, rekonvalescence a dlouhá příprava na návrat.
Hovorka se nevzdal ani potřetí. „Začátek byl hodně náročný, pomohli mi lidi kolem mě. Řekl jsem si, že na to musím jinak. Že už není náhoda, že se mi tohle zranění děje opakovaně. Potřeboval jsem najít něco nového. Našel jsem si zase vztah k fotbalu," vykládal borec s přezdívkou „Gadži" během zimního soustředění pro klubovou televizi s tím, že hodně dětí mu psalo slova podpory i o jejich vlastních zraněních.
„Změnil jsem dost věcí. Špatně jsem například využíval střed těla, pohybově jsem to využil v praxi," uvedl příklad posunu. V tu chvíli, což bylo na lednovém soustředění v Portugalsku, už se jeho comeback blížil. Trpišovský ho odhadoval někdy na půlku března, okolnosti a dobrý stav Hovorky ho ale poslaly už do derby.
Chvíli se rozdýchával. „Když jsem naskočil, tempo bylo šílené. Po té pauze jsem se trošku trápil, hlavně kolem třicáté minuty. Najednou to na mě naběhlo. Ale přečkal jsem to, naštěstí jsme dali gól do šatny, vydrželi jsme, což bylo důležité. Ve druhé půli už jsem se rozběhal, takže to bylo dobré," popisoval šťastný navrátilec své rozpoložení.
Nebál se jít do soubojů, přijal zodpovědnost v rozehrávce, velel obraně, podporoval ostatní. „Takhle z voleje si myslím, podal skvělý výkon. Jsem rád, že to zvládl kondičně i běžecky, jít do takhle běžecky náročného zápasu není jednoduché. Hodně pomohl Juráskovi, řídil ho celý zápas, je to šéf," chválil ho Trpišovský.
Sešívaní se mohli radovat z vítězství, čistého konta i plných tribun. „To, že jsme udrželi nulu vzadu, je dobře pro naši psychiku," vycítil Hovorka. A narvaný Eden? „Bylo to skvělé. Ten nástup už pro mě byl vítězstvím. Nechci tím říkat, že to je vrchol, naopak to beru jako začátek. V tom zápase až do konce to bylo skvělé. Chci poděkovat klukům, že mi pomohli na hřišti i mimo," culil se spokojený hrdina, který potřetí v kariéře překonal těžké zranění kolena.