Hlavní obsah

Tréninky v poledne jsem nedával, vzpomíná Kovař na izraelskou výheň

Praha

Prožil v Izraeli jedno z nejlepších období kariéry. Fotbalový brankář Přemysl Kovář působil rok a půl v Hapoelu Haifa, kde byl až do zranění zad jasnou jedničkou. „Ta země mi přirostla k srdci. Pořád se tam vracím," přiznává pětatřicetiletý gólman Slavie, která ve čtvrtek nastoupí k úvodnímu duelu skupiny C proti Hapoelu Beer Ševa.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Brankář Slavie Přemysl Kovář hodil po zápase s Maccabi Tel Aviv svůj dres do kotle sešívaných.

Článek

Jaké jsou vaše vzpomínky na působení v Izraeli, kde jste odchytal kompletní sezonu 2014/2015 a celou první polovinu následujícího ročníku?

Jenom dobré. Měl jsem dva malé kluky. Spousta lidí mě zrazovala. Ale celé období v Izraeli jsme si užili. Šlo o skvělou zkušenost. Nejen pro mě, i pro rodinu. Šel jsem trošku do neznáma, ale manželka věděla o zemi téměř všechno, protože studovala s kamarádkou, která v Izraeli žila, takže nám řekla vše o Haifě. Když to čas dovolí, tak se jednou za rok vydáme pozdravit známe, kteří nám v Izraeli zůstali a jsme pořád ve spojení.

Z fotbalového hlediska jste si polepšil?

Věděl jsem, že po pořádním evropského šampionátu hráčů do jednadvaceti let se fotbal v Izraeli hodně zvednul. Většina stadionů byla parádních, slušná divácká přízeň. Tři týmy byly výkonnostně ve srovnání se zbytkem soutěže jinde. Maccabi Haifa, Maccabi Tel Aviv a už tehdy Beer Ševa. Tyhle tři kluby se naháněly. A Beer Ševa při mé druhé sezoně v Haifě vyhrála titul po čtyřiceti letech. Pak vládla ještě další dvě sezony. Vlastně jim jen těsně unikl postup do Ligy mistrů, když v play off hráli proti Celtiku. Po domácí dvoubrankové výhře prohráli ve Skotsku o tři branky.

Váš Hapoel však na evropské příčky necílil.

V první sezoně jsme hráli o záchranu do poslední kola, což pro mě byl rozdíl, protože s Libercem jsme bojovali o Evropu. Já odchytal úplně všechny zápasy a podepsal smlouvu na další sezonu. Jenže se vyměnil trenér a od začátku nám to úplně neladilo. Ale i tak jsem až na jediný zápas chytal pravidelně. Nicméně krátce před Vánocemi jsem měl problémy se zády a nebyl schopný trénovat. Klub tehdy musel na poslední chvíli angažovat jiného gólmana a já se domluvil na předčasném ukončení kontraktu. Ale vedení se ke mně zachovalo skvěle. Doplatili mi smlouvu a já se tři měsíce dával v Česku dohromady.

Měl jste tehdy trable s vyhřezlou plotýnkou. Když jste se dal dohromady, zamířil jste do Bulharska. Bylo velké rozčarování, že jste nemohl pokračovat v Izraeli.

Kdyby se zranění neobjevilo, téměř určitě bych v Izraeli vydržel mnohem delší dobu. Tehdy nešlo o důsledek nějakého souboje. Prostě o dlouhodobé přetížení. Záda mě chytla před derby s Maccabi Haifa. Nechtěl jsem vypadnout ze zápasového zatížení, tak jsem nastoupil pod prášky. Zápas jsme nezvládli a další den mě z tréninku odnesli. V nemocnici při magnetické rezonanci zjistili, co se stalo. Byl jsme v Izraeli nadšený a za normálních okolností bych neodešel. Ale platí, že vše zlé, je k něčemu dobré. Pak jsem zamířil do Bulharska a následně do Slavie.

Během osmnácti měsíců v Izraeli jste proti Hapoelu Beer Ševa, který bude vaším čtvrtečním soupeřem nastoupil třikrát a nejlepším výsledkem byla domácí remíza 1:1 Už tehdy měl soupeř tak velkou kvalitu?

V prvním vzájemném souboji ještě na jejich starém stadionu jsme mohli dostat tak deset branek. Nakonec jsem inkasoval čtyřikrát, přičemž jsme je pořádně neohrozili. To jsem si fakt zachytal. O rok později jsme nastoupili už na novém stadionu Beer Ševy a prohráli jen těsně, byť branku jsme znovu nevstřelili. Byla tam neuvěřitelná atmosféra. Měli fantastické fanoušky. Mrzí mě, že se hraje bez diváků, a navíc na jiném stadionu, protože ten jejich je uzavřený kvůli problémům se statikou.

Sledujete izraelskou ligu? Překvapilo vás, že Beer Ševa vyřadila Plzeň nebo jste favorizoval izraelský tým?

Já byl přesvědčený, že do skupiny projde Viktoria. Tým Beer Ševy se proti minulému ročníku dost obměnil a troufám si říct, že jsou ve srovnání s předešlými sezonami v určitém útlumu. Nicméně je třeba vyzdvihnout, jak si počínali v defenzivě. Střední obránci jsou výborní, silní, urostlí. Ale nejsou tak rychlí. V ofenzivě jsou každopádně skvělí. Hodně důležité bude, co s námi udělá počasí. Podle předpovědi má být třicet stupňů a hodně vysoká vlhkost.

Bylo při vašem angažmá právě klima hodně velkým problémem při adaptaci?

Pamatuji si, že tehdy nám trenér plánoval začátek tréninků hodinu před polednem. Nedalo se dýchat. Vylezli jsme ze šatny a byli durch. To jsem nedával. Zkušenější hráči za ním šli, proč to dělá, zda není lepší trénovat ráno nebo po zápasu slunce. Ale vysvětlil nám, že jestli zvládneme přípravu v pravé poledne, tak při večerních zápasech budeme vysmátí.

Vypořádal jste se s podmínkami?

Nic jiného mi nezbývalo. Na druhou stranu je třeba říct, že slunce mě nabíjelo energií. I manželka byla vysmátá. A stejný vliv má sluníčko i na místní, kteří jsou nesmírně přátelští. Byl jsem nadšený, jak se k nám chovali vřele. Ta země mi přirostla k srdci. Stihli jsme poznat i hodně zajímavých míst, navštívili spoustu památek a do Jeruzaléma jezdili s návštěvami pomalu jako průvodci. I proto se do Izraele pravidelně vracíme.

Půjde Slavia do čtvrtečního zápasu jako favorit?

Na začátku týdne mi volali izraelští novináři. Velmi dobře vědí, že jsme hráli čtvrtfinále Evropské ligy a v minulém ročníku Ligu mistrů. Ale jim je jedno, kdo proti nim stojí. Věří si a jsou hodně sebevědomí. Vůbec si nepřipouští, že by nevyhráli. Mohli bychom toho využít. A věřím, že využijeme. Vždyť vlastně dvacet dnů nehráli zápas. Měli bychom je převýšit fotbalově i kondičně.

Související témata: