Článek
„S volejemi jsem nikdy neměl problém. Jsem dost zkušený, abych takové míče trefil. Gól sice nic neřešil, ale určitě mě potěšil," zubil se 33letý kanonýr, který si během své kariéry zahrál první francouzskou ligu (FC Toulouse) nebo druhou nejvyšší soutěž v Německu (Bielefeld, Drážďany).
Když zkraje loňského jara vyřadila zranění z provozu ofenzivní řadu Viktorie, vytrhl Západočechům trn z paty právě příchod Fořta. Přestože už v té době skončil s profesionálním fotbalem, významně pomohl k obhajobě. Následně se vrátil do Domažlic, s Plzní je však nadále úzce spjatý.
Fořt obnovil s Horváthem spolupráci
Vedle působení v její domažlické farmě totiž dělá asistenta novému šéftrenérovi juniorského týmu Pavlu Horváthovi. „Kluky z áčka denně potkávám, jen s nimi nesedím v kabině. Učím se trénování a studuju potřebné licence," pověděl Fořt. „Byl bych ale radši hráčem, trenéřina je mazec. A to ji ještě nedělám na nejvyšší úrovni, jen někomu pomáhám," dodal s úsměvem odchovanec Viktorie.
S plzeňskou ikonou naváže na spolupráci z léta 2015. Tehdy Horváth nastoupil na lavičku Domažlic, Fořta si přivedl jako hlavní posilu. Svěřil mu roli hrajícího asistenta. „Jsem rád, že s Horvim můžu zase pracovat. Vím, jakou má o trénování představu. Navíc mám možnost nahlédnout, jak se trénuje v áčku. Je naprosto odlišné, když to člověk nevnímá z pozice hráče," uvedl Fořt, který přiznal, že vzhledem k propojení obou klubů přistoupili Domažličtí k úternímu souboji „s rozumem".
„Dávali jsme si pozor, abychom nikoho z kluků nezranili. Nešli jsme do soubojů úplně na doraz, Viktoria je firemní značka Plzeňska. Kdybychom nastoupili proti Spartě nebo Slavii, asi bychom do nich šli jinak," doplnil Fořt.
