Článek
Mistrovské oslavy v kabině Plzně.
S vědomím, že třetí mistrovský primát Viktorie byl určen jemu. Připomínal to transparent na pódiu i nápis na tričkách, které si při improvizované slávě všichni oblékli. Hráči, trenéři, maséři, doktoři.
I pohublý Čišovský ho na sobě měl.
Zlatou papírovou královskou korunu nachystanou pro chvíle fotbalové korunovace už si na hlavu nenasadil. Zato se mu hrnuly do očí slzy, když do té doby rozverně jásající, kotouly metající a všelijaké vylomeniny vyvádějící spoluhráči seskákali z pódia, odložili šampaňské, tupláky s pivem, zahodili i dýmající doutníky nezbytně provázející mistrovský rituál a shlukli se kolem něho.
Všichni do jednoho. Jako by mu chtěli v ten moment dodat sílu do dalšího boje, který se zákeřnou chorobou svádí. Jako by z jejich houfu měla vyzařovat energie, kterou bude Čišovský tolik potřebovat.
Loni v březnu nastoupil v plzeňském dresu naposledy. Pak se ještě zkusil zapojit do letní přípravy, ale neúprosné příznaky nastupující těžké nemoci byly silnější.
Přemohly ho.
„Bojuju a budu bojovat," vzkazoval pětatřicetiletý stoper Marián Čišovský, když musel s fotbalem skončit. Vedení Plzně nikdy přesně nespecifikovalo nemoc slovenského obránce, podle zákulisních zpráv se však jedná o amyotrofickou laterální sklerózu, známou jako ALS. Lékaři zatím nenašli způsob, jak toto onemocnění, způsobující degeneraci buněk centrální nervové soustavy, porazit.
Obdobné poselství Čišovský posílal pak ještě mnohokrát. Možná i v chumlu spoluhráčů podobná slova hlesl.
V teď už pomalu končícím ročníku už se v plzeňském dresu neobjevil. Ani nemohl.
Až při korunovaci na sebe tričko navlékl. Nikoli červenomodré ligové, ale to modré, dopředu nachystané, s nápisem Mis3 ligy na prsou a Titul pro Čišu na zádech.
„Myslím, že jsem docela tvrdý člověk, ale slzel jsem. Ne snad proto, že jsem vyhrál ligu, to z Mariána Čišovského jsem byl dojatý. Kdybych mohl titul, na který jsem čekal dvaatřicet let, vyměnit za to, aby byl Marián zdravý, udělal bych to okamžitě," přiznával s pohnutím v hlase trenér Viktorie Miroslav Koubek, zatímco fanoušci obklopující pódium postavené přímo na trávníku, stejně jako diváci na tribunách plzeňského stadiónu stáli a aplaudovali.
Svým fotbalovým hrdinům, tomu největšímu z nich Mariánu Čišovskému pak především.
