Těžké chvíle slávisty Douděry. Poprvé promluvil o rakovině v rodině

Bylo dva dny po pohodové výhře 4:0 s Českými Budějovicemi, kdy byla členovi Douděrovi rodiny diagnostikována rakovina. „Totální šok. Kdo něco takového nezažije, nemůže to pochopit. V rodině se nám otočil svět vzhůru nohama. První dva tři týdny byly extrémně náročné,“ vypráví Douděra.

Šestadvacetiletý hráč vynechával reprezentační srazy i některé evropské výjezdy se sešívanými, chyběl v Lille, Razgradu nebo Frankfurtu. Slavia mu dala v těžké chvíli maximální podporu.

„Všichni se za mě postavili, vyjádřili mi podporu. A já jsem v tu chvíli zjistil, že nechci víc. Že víc už nezažiju. Od trenérů, od hráčů, od Jaroslava Tvrdíka, který nám extrémně pomohl. Volali jsme si, vždycky mě tak krásně uklidnil, řekl mi, co a jak,“ popisuje Douděra.

„A nechci zapomenout na doktory a všechen personál ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Taky na ostatní fanoušky, nejen ty slávistické. Strašně jsem se bál přenést tu informaci ven. Ale od všech, kteří věděli, co prožívám, že máme v rodině vážnou životní situaci, se mi dostalo neskutečné podpory. Ukázalo mi to, jak jsou lidi v Česku solidární,“ děkuje zpětně reprezentant ze Slavie.

Většinu ligových nebo domácích pohárových zápasů hrál. Zároveň ale věděl, jak ho nemoc blízké osoby ovlivňuje. Nemohl se připravovat a pečovat o sebe jako normálně. „Kondice nebyla, rytmus taky ne, dva týdny jsem byl v nemocnici, pak zase trénoval, pak znovu. Regenerace u mě neexistovala. Rychle jsem přejížděl na tréninky, udělal si svých 90 minut, rychle se převlékl, jako první jel pryč. Myslel jsem jen na rodinu, abych jí byl oporou. Všechno se zvládlo,“ přibližuje Douděra.

Všechny události ještě vstřebává. „Teď, jak nás propustili z nemocnice a prohlásili nás za zdravé, všem říkám, že vlastně nevím, co se předchozí čtyři měsíce dělo. Tedy vím, že se vyhrálo derby, to je tak všechno,“ říká Douděra.

Teď už se chce nastartovat do normálního pracovního režimu. A hlavně vrátit do normálního života.