Článek
„Hráli jsme ofenzivně, měli plno šancí a spousta kluků vyletěla. Já měl prostě gólů nejvíc," říká skromně 25letý útočník. Tým táhl a zažil s ním vskutku spanilou jízdu. Jihočeši druhou ligou doslova prolétli a gejzír euforie vytryskl v jejich kabině už tři kola před koncem.
„Zlomový byl březnový zápas s Brnem, který jsme otočili a vyhráli 3:2. Od té doby jsme cítili sílu, že zápasy zvládneme a postoupíme," usmívá se Ledecký. Z vysněného postupu se radoval tři dny a s ostatními spoluhráči se triumfálně smočil i v Samsonově kašně na budějovickém náměstí Přemysla Otakara II. „Skvělé, že zrovna vyšlo počasí a bylo teplo. Zažil jsem oslavy také v Polsku a tyhle byly určitě větší. Už je to ale minulost, teď přijde úplně jiná kapitola a jedeme od nuly. Věřím, že v lize nebudeme hrát druhé housle," hlásí.
Po nejlepší sezoně v kariéře patří na hráčském trhu mezi žádané zboží, přesto žádnou konkrétní nabídku neřeší. „Možná došlo na nějaké oťukávačky, soustředím se teď ale na Budějovice," ujišťuje bývalý šutér Znojma, jenž si zahrál i za juniorku Jablonce nebo rezervu Sparty. Má čich na góly a v šestnáctce dobrý výběr místa. V české nejvyšší soutěži bude zelenáčem, i když prvoligové starty už do svého fotbalového životopisu zapsal.
Radost fotbalistů Českých Budějovic
V létě 2016 si ho vyhlédl tehdy druholigový polský Górnik Zabrze, který neskrýval ambice. „Přišel jsem do klubu v poslední možný den přestupů, dá se říct za minutu dvanáct. Chtěl jsem tam jít, klub měl tradici a na webových stránkách se mi líbila fanouškovská základna. Ve Znojmě jsem hrál už dva roky a neposouval se dál," vysvětluje rodák z Brandýsa nad Labem.
Jeho první angažmá v zahraničí se jevilo slibně. Pravidelně nastupoval a pěti zásahy pomohl mužstvu do nejvyšší Ekstraklasy. „První sezona pro mě byla úspěšná, přestože ze Znojma to byl velký skok dopředu a první dva měsíce jsem se rozkoukával," tvrdí.
Jenže po postupu zahříval v Górniku hlavně lavičku náhradníků nebo bojoval za rezervu. Přednost dostávali domácí borci, byť tmavovlasý snajpr do několika prvoligových duelů naskočil. „Zkušenost to ale byla obrovská. Stadiony a zázemím se tam blíží k Německu. Top kluby z české první ligy jsou na vyšší úrovni, střed tabulky je ale srovnatelný," prohlásil.
Rychle přitom pronikl i do polštiny, s níž mu zkraje pomáhal slovenský záložník Erik Grendel. Jazykové bariéry se Ledecký vůbec nezalekl, během prvního týdne dokonce vyrazil sám na úřady. „Šel jsem si do banky zařídit platební kartu. Nějak jsem to tam pofackoval, zvládl to rukama nohama, ale ono asi třicet procent slov je podobných jako v češtině," vykládá. „Po dvou měsících jsem docela rozuměl, horší už bylo mluvení. Měl jsem štěstí na souseda, který fandil Górniku. Zahrady u domu jsme měli těsně vedle sebe a každý den spolu komunikovali, což mně dost pomohlo," přiznává.
Jiří Kladrubský může být s výkony Jihočechů spokojen (archivní foto)
Závěr polské štace strávil na hostování v druhé lize, kde hájil barvy Odry Opole. Na tuhle fotbalovou etapu však nemá zrovna příjemné vzpomínky. „Na začátku loňského roku mi řekli, že se mnou nepočítají a dají šanci mladým odchovancům. Začal jsem tedy v béčku a makal. Jenže týden před startem ligy mě trenér áčka povolal zpět, což jsem nechápal a hned první zápas jsem naskočil jako střídající hráč i do zápasu. Po něm mi řekli, ať si hledám hostování," líčí. Souhlasil, vzhledem k narození syna však chtěl zůstat poblíž Zabrze. Jenže všechno dopadlo jinak. „Každý den jsem dojížděl sto kilometrů. Ten půlrok jsem spíš přežíval, než abych se bavil fotbalem. Jezdil jsem to tam jenom odtrénovat," utrousil Ledecký.
V Polsku skončil loni v létě a poté kývnul Budějovicím, což se ukázalo jako správná volba. Na jihu Čech je spokojený, navíc si s přítelkyní plnými doušky užívá rodičovství. Šestnáctiměsíční syn Matyáš mu roste před očima. „Už chodí a těšíme se, až promluví, protože se mu zatím moc nechce. Asi je trochu línější po mně, ale to přijde, ještě má čas," směje se útočný klenot Dynama, jenž je s partnerkou neustále ve střehu.
„Na sekundu se otočíme a kluk stojí na gauči, takže musíme dávat pozor. Je aktivní a ve věku, kdy všechno prozkoumává. Máme ještě dva psy, ridgebacka a briarda. Velikostí spíš taková telata, ale jsou hodní a zvyklí na malýho, takže v pohodě," ujišťuje nejlepší střelec uplynulé sezony druhé ligy, jenž nemá s populárním zpěvákem Jankem žádný příbuzenský vztah.
V současnosti už pilně ladí formu na první ligu, v níž se moc těší na bitvu s mistrovskou Slavií. „Celá moje rodina je totiž slávistická. Uvidíme, jestli po tomhle zápase budu šťastný nebo ne," žertuje.
