Teď jsme zklamaní, prostřední skupina ale nebude neúspěch, míní kouč Olomouce

Není a ani být nemůže. Porážka strašně bolí. Jsme zklamaní, protože jsme nedokázali vyhrát. Myslím, že jsme to měli zvládnout. Na lacinou branku v naší síti jsme ještě do poločasu dokázali reagovat vyrovnáním a po přestávce jsme byli aktivnější. Chybělo nám však dohrání do zakončení. Několikrát to bylo na vlásku, ale bohužel. V momentě, kdy jsem věřil, že se prosadíme, jsme nezvládli brejk a to nás stálo body.

Určitě. Problém je v tom, že kluci si to vyberou vždycky v ten nejméně vhodný okamžik. Dnes tomu bylo opět tak. My takové góly nedáme, jen je dostáváme. Šli jsme ale do rizika, když jsme se rozhodli pro mladou gólmanskou dvojici, a tak se s tím musíme nějak vyrovnat. Hrubek je však hodně. Je to trpké, jde o nekonečný příběh.

Chyby dělají a rozhodují zápasy. V momentě, kdy se kumulují, to poznamená každý tým a my v tom nejsme výjimkou. Naši gólmani ale kvality mají a je na nich, aby možná ne hned, ale časem, klubu důvěru, kterou dostali, vrátili.

Je jasné, že v rámce posílení či doplnění kádru je pozice gólmana pro nás téma.

Ano. Propadli jsme v souboji u postranní čáry. Byl tam jeden útočící hráč proti dvěma našim obráncům. Z té situace se nesmí dostat. Z naší strany tam musí být větší důraz, tlak na balon. Minimálně jsme akci měli přerušit, nenechat balon prostrčit po straně. Pak ale musím ocenit Davida Planku, který šel do souboje s Radimem Breitem, jenž ho v první fázi skvěle odblokoval. On pak ovšem zůstal pod ním, počkal si na přihrávku a skvěle zakončil, vědomě na zadní tyč. Měl lví podíl i na prvním gólu, kdy ve vápně uhrál míč a sklepnul ho do střelecké pozice. Pro nás je ale smutné, že šlo snad o jedinou šanci, kterou Karviná ve druhé půli měla. Místo abychom do konce zápasu sahali po vítězství, dostali jsme zase takovou facku.

Každá ztráta mění postavení týmu v tabulce. Pro nás je ale důležité, že v průběhu sezony dokážeme pravidelně doma, venku sbírat body. Nemáme to postavené na tom, že vyhráváme jen doma. Ta špatná série nás teď samozřejmě netěší. Je dobré před vlastními fanoušky vyhrávat, aby ze stadionu odcházeli spokojeni. To jsme několikrát předvedli. Zdolali jsme Pardubice, Plzeň, měli jsme na lopatě i Spartu, byť to nakonec nevyšlo. Pochopitelně, vezmu-li v úvahu, že o postavení v tabulce bojujeme s Hradcem Králové a Karvinou, kterým jsme podlehli, tak je to špatné.

Byl naprosto nevybíravě sestřelen protihráčem, který věděl, že balon už tam není, a přesto tam šel jako prase. Má otřes mozku, odvezla ho záchranka.

Ještě předtím nás čeká pohárový duel v Praze se Slavií. Zítra si dnešní zápas vyhodnotíme a pak se v Edenu pokusíme o zázrak v podobě postupu.

Naším cílem není šesté místo. Musíme brát v potaz, že kluci skvěle pracují celou sezonu a zaslouží obrovský kredit za to, že se pohybujeme tam, kde jsme. Teď jsme zklamaní, ale reálně jsme mohli hrát o jiné umístění. Mrzí nás, že to bylo blízko a že už to nemáme ve svých rukou. Pokusíme se získat v lize šest bodů a uvidíme, jak se to pomele mezi sebou. Atraktivita finálové skupiny je jednoznačná. Budeme-li ale hrát prostřední, nemůžeme to brát jako neúspěch.