Článek
Do prázdné brány se Tecl skutečně trefil. Obrovská úleva po třech obrovských šancích, v nichž v prvním zápase hraném po koronavirové pauze selhal tváří v tvář mladoboleslavskému Šedovi i po příležitosti, kterou mu zmařil v úvodu duelu s Jabloncem brankář Hrubý.
Vždyť devětadvacetiletý útočník Pražanů čekal na třetí trefu v sezoně od dvaadvacátého kola, kdy v Edenu skóroval v duelu s Opavou.
A to byl po skončení zimní přípravy pro trenéra Trpišovského právě Tecl mezi útočníky jasnou volbou. Jedničkou pro ofenzivu. Hráčem, který po vážném zranění restart kariéry skvěle zvládl a na scénu nejvyšší domácí soutěže se měl vrátit ve skvostné formě.
První čtyři jarní kola tomu však neodpovídala. Ani v případě Tecla, ani Slavie.
Musela přijít další přestávka, pro změnu vynucená koronavirová, aby Tecl začal prognózy naplňovat. „V úvodu jara nám to skutečně nešlo, jak jsme chtěli, ale pauza nám prospěla. Sestava si sedla, hrajeme daleko lépe," nepopíral slávistický útočník, že dva a půl měsíce pomohlo mužstvu i jemu.
Už v prvním střetnutí po restartu ligy na mladoboleslavském trávníku Tecl řádil, jen zúročení scházelo. V druhém duelu proti Jablonci to bylo dlouho podobné.
Tecl se postaral o penaltu, z níž dostal Stanciu mistrovský celek do vedení, poté nahrál Holešovi na druhý gól představující pro Pražany trefu jistoty, sám se však nemohl hodinu střelecky prosadit.
„A to nám přitom jeho rychlé náběhy za obranu dělaly obrovské problémy," přiznával jablonecký kouč Petr Rada, že právě Tecl a Stanciu byli hráči, s nimiž si jeho svěřenci nevěděli vůbec rady.
„Jeho práce pro mužstvo je opravdu neskutečná. Pochopitelně je příjemné, když jako útočník dává i góly, ale pro náš styl je důležitá jeho práce bez míče, brejkové situace, náběhy za obranu," přidával se k Radovi i domácí trenér Trpišovský připomínající nejen Teclův střelecký počin, ale i penaltu, o kterou se postaral, a nahrávku Holešovi na druhou branku, po níž se Pražané patřičně uklidnili a režírovali střetnutí k obrazu svému.
„Navíc po odchodu lídrů mužstva patří právě Standa mezi tahouny na hřišti i v kabině," připomínal i Teclův přínos pro chemii v mužstvu, která už v Edenu zase funguje.
Devětadvacetiletému slávistickému útočníkovi, který přišel do Edenu shodou okolností právě z Jablonce, se trenérova slova poslouchala dobře. „Nevybavuji si zápas, který by mi vyšel podobně, ale třeba ho letos ještě překonám," přiznával Tecl, že se cítí v mnohem lepší formě a pohodě než před koronavirovou pauzou a že by to chtěl dál dokazovat.
Určitě i v koncovce, i když už těžko dostane v jarní lize tak božskou přihrávku prakticky před prázdnou branku, jakou mu na vyžádání předložil Stanciu.