Článek
A to prosím šlo o střet s Ostravou, která ve středu dokázala, že i Slavia je na domácí scéně k poražení. Sice „jen" v poháru, ale i tak...
„I v ligové odvetě byla ovšem krajně nepříjemná, a hlavně první poločas byl pro nás složitý," přiznával slávistický trenér. „Její hráči byli všude včas, vytvářeli na nás neustále tlak, takže do přestávky jsme neměli na hřišti moc místa. Byl to obrovský boj plný osobních soubojů, tvrdých zákroků, faulů a nervozity," netajil Trpišovský, že pohárová trýzeň měla ligové pokračování.
„Ovšem jen do našeho vedoucího gólu, protože po něm už jsme se dostali ke hře. Ve druhém poločasu jsme byli v obvyklé provozní teplotě a už to byl tajfun. Z pěti poločasů, mezi něž počítám i pohárové prodloužení, jsme v něm podali nejlepší výkon. Museli jsme si ale nejdřív Baník připravit," nepopíral, že s narůstající únavou soupeřových hráčů kalkuloval a spoléhal, že nesvedou odehrát celých 210 minut v takovém tempu a pohybu, jako hráli domácí pohárový duel a úvodní poločas v Edenu.
„Hráčům skutečně docházely síly, proto jsem musel střídat. V šíři kádru mezi námi a Slavii je prostě obrovský rozdíl," souhlasně přitakával kouč Baníku Bohumil Páník.
„Ale dokud měli dost sil, byli všude a neustále s námi běhali. Proto jsme doufali, že podobné tempo nevydrží celý zápas. Zvlášť, když měli v nohou středečních 120 pohárových minut," přidával kapitán Slavie Tomáš Souček, že on i jeho spoluhráči kalkulovali stejně jako trenér.
A kalkulovali správně, Baník po gólech inkasovaných v samém závěru první půle a v úvodu druhé skutečně odpadl. Zvlášť když hrál závěrečnou půlhodinu jen v deseti bez vyloučeného Jiráska.
„Když dá Slavia gól, narostou jí křídla. Zvlášť doma, kde je samozřejmě ještě mnohem lepší než na cizích hřištích. Proto bylo po její druhé brance už všechno jasné a šlo jen o to, co přežijeme. Po Jiráskově vyloučení obzvlášť. Slavia to umí ve hře deseti proti deseti, natož pak když hraje jen proti devíti," netajil Páník, že po dvou Součkových trefách a červené kartě pro Jiráska se zápas proměnil v otázku skóre.
Slavia nakonec vyhrála čtyřbrankovým rozdílem, znovu udržela čisté konto a minimálně do pondělní dohrávky Zlína s Plzní má na druhé Západočechy v tabulce dvanáct bodů k dobru. I kdyby ale zůstalo nakonec "jen" u devíti, byl by to po polovině základní části ligy pro obhájce titulu skvělý počin.
I s ohledem na všechny problémy a potíže, které i na Slavii začínají doléhat a její široký hráčský kádr redukovat. Zvláště na místě stoperů je to po zranění Hovorky patrné. I proto Trpišovský uvítal, že se po vleklém zranění vrátil Takács a první soutěžní zápas ve dvojici s Frydrychem zvládl perfektně.
„Tedy až na posledních deset minut, kdy jsem myslel, že na hřišti umře," žertoval slávistický kouč, neboť dlouhá pauza trvajícím osm týdnů se na Takácsovi projevit musela.
„Až na jeden moment, kdy měl soupeřova hráče za zády a nevšiml si ho, zahrál skvěle. Nastoupil po osmi týdnech k ostrému utkání, ale počínal si neskutečně klidně, vyhrál spoustu osobních soubojů, pochytal řadu náběhů, stačil protivníkům i rychlostí. A hlavně nehrál alibisticky, třikrát čtyřikrát nahrál dobře dopředu. Prostě potvrdil to, co říkám odjakživa - nejlepší stopeři se rekrutují z bývalých záložníků," pochvaloval si Trpišovský, že i přes trable se stopery má nyní k dispozici trojici Kúdela, Frydrych, Takács, takže alternativ se mu nabízí přece jen víc.
„Ve zbývajících osmi zápasech, které nám do konce podzimu zbývají, bychom si s nimi měli vystačit. Zvlášť, když se k nim nabízí i Coufal a třeba i Zelený," věří, že pokud nenastane něco mimořádného, podzim po vynucených rošádách zvládne.