Článek
Velké zápasy Spartě docela jdou. Se slabšími soupeři ovšem ztrácí body, takže je jako na houpačce.
„Plzeň asi byla favoritem, po minulém kole vedla tabulku. Ale my jsme doma na Letné silní, ať přijede Plzeň, Slavia nebo třeba někdo v Evropské ligy," poukazuje Josef Šural. „Navázali jsme na dobré výkony proti silným soupeřům. Teď je musíme předvést i proti týmům ze spodku tabulky," přeje si.
Skóre otevřel hlavou po Lafatově centru. „Od začátku zápasu jsem se cítil dobře, zastřeloval se. Po pěti kolech bez gólu jsem si pořád říkal, že už musí přijít," usmívá se šestadvacetiletý útočník.
Plzeňský brankář Matúš Kozáčik na jeho hlavičku vůbec nezareagoval. „Asi ho překvapilo, že jsem na poslední chvíli předskočil obránce a umístil balón přesně k přední tyči," myslí si.
Z Krmenčíkovy tutovky se poučili
Zápas mohl mít úplně jiného hrdinu. Plzeňský Michael Krmenčík by však musel hned ve čtvrté minutě proměnit své sólo. Ztroskotal ovšem na brankáři Bičíkovi.
„Určitě rozhodující moment. Kdyby šanci proměnil, tak by se hrálo úplně jinak. Z jedné z jejich mála šancí jsme se poučili a do další už je nepustili. Hráli jsme vysoký presink. Pak museli nakopávat na Krmenčíka s Bakošem, což naši kluci vzadu pohlídali," pochvaluje si Šural.
Sparta si tak pět kol před koncem drží třetí příčku a vedoucí Slavii nabídla velkou šanci na titul. Blamáž na Vysočině ovšem není zapomenuta.
„Prohrát v Jihlavě je ostuda a udělali jsme teprve první krok k tomu, abychom ji odčinili," připouští Šural.
