Článek
"Snad stihnu pár minut v posledních podzimních kolech, ale určitě to nebudu chtít uspěchat, možná bude lepší počkat na zimní přípravu a zkusit až jaro," přemítá skvostný střelec minulého ligového ročníku, který pro něj končil tak nešťastně. Diagnózou, jež fotbalisty děsí: přetržený vaz v koleně. "Šel jsem celkem zbytečně do jednoho ze stoperů, sám jsem fauloval a ještě jsem si udělal tohle," kroutí hlavou nad osudným momentem z utkání s již jistým mistrem z Ostravy.
Zranění vše změnilo
Také tam se o hráče jeho formátu zajímali. "Mluvil jsem i s tamním šéfem panem Kahounem," přiznává Dort, že kolem něj bylo hodně rušno. Ale vše směřovalo k tomu, že se Spartou bude útočit na účast v Lize mistrů. I Žižkov, jemuž se zavázal, pro něj přestal být zajímavý, neboť nesplňoval tu nejzákladnější podmínku kontraktu - I. ligu.
Nakonec kývl na nabídku Blšan, klubu z venkovského ústraní, ač sám říká, že s jedním z letenských šéfů, Peltou, už byl ústně dohodnut. "Do Sparty jsem se moc těšil. Ale pak se vše změnilo," znovu připomíná zlomové zranění. "Pak už nabídku nešlo přijmout. Desetinásobně se snížila. Každý má přece svou hrdost. Nevím, jestli to tak vzešlo od pana Pelty, nebo nových majitelů, ale je to vlastně jedno. Na druhou stranu chápu, že jít do Sparty s takovým zraněním by nebylo dobré," uvažuje.
Další nabídku Sparty by neodmítl
Těžší úrazy se mu dosud vyhýbaly. Zažívá tak léto, jaké za svou fotbalovou kariéru nepoznal. Dosyta si může užít polehávání u vody s přítelkyní. Ale dva měsíce po operaci, zhruba ve třetině nucené pauzy, samozřejmě také rehabilituje. "A ještě dlouho budu," je mu jasné, že si užije služeb vojenské zotavovny na Slapech. "V sedm třicet mívám nástup, ve tři končím," líčí a je na něm vidět, jak těžko mu je bez fotbalu.
Posilovna, rotoped, bazén a všechny možné procedury na něj čekají stále dokola. Ve středisku u Vltavy může nocovat, ale raději míří domů na Dobříš. Jak zahání nudu? "Čtu, koukám na televizi, s přítelkyní chodíme k vodě, mám přece plavat, ne. Za měsíc už snad budu aspoň vyklusávat," doufá. Pro Blšany se stal nákupem pro vzdálenější budoucnost. Cesta do velkoklubu pro něj nemusí být ztracená. Je mu teprve čtyřiadvacet. A kdyby se někdy ozvala Sparta? Odmítl by? "Určitě ne," dodává.
