Sto let Baníku. Ostravský fenomén vyhrával tituly, byl ale i kousek od zániku

Na místě, kde stála dnes už zaniklá restaurace, připomíná od 8. září 2019 tuhle událost pamětní kámen se jmény dvaceti zakladatelů. Je z čediče, tedy bazalu. Podle horniny, která se těžila v kopci nad městem, se jmenuje i slavný stadion Bazaly.

V Ostravě jsou tři kluby starší než Baník. Slovan Ostrava, Vítkovice a Unie Hlubina. Ale SK Slezská byl prvním ostravským týmem, který postoupil mezi československou elitu. Nejvyšší soutěž v Československu hrály také Vítkovice, v sezóně 1985/1986 ji i vyhrály, věhlasu Baníku ale nikdy nedosáhly.

Slezská se do nejvyšší soutěže poprvé podívala patnáct let po svém vzniku v roce 1937, své zápasy hrála na dnes už neexistujícím stadionu Střelnice. Až na nedalekých Bazalech, které Baník poprvé přivítaly v roce 1957, se klub stal jedním z nejpopulárnějších klubů v Česku. Do roku 2015, kdy se brány stadionu Bazaly pro prvoligové zápasy uzavřely, tam fotbalisté Baníku získali všechny své čtyři mistrovské tituly a sehráli spoustu historických bitev.

Slavná výhra nad Bayernem a mistrovské tituly

Především v 70. letech minulého století, kdy býval Baník pravidelným účastníkem evropských pohárů. Probojoval se do čtvrtfinále Poháru UEFA, do semifinále Poháru Vítězů evropských Pohárů (PVP), v sezóně 1981/1982 došel až čtvrtfinále Poháru mistrů. K těm nejslavnějším zápasům bezesporu patřila bitva s hvězdným Bayernem Mnichov, který se na Bazalech hrál 20. října 1976 před 31 tisíci diváky.

Baníkovci ve 2. kole Poháru mistrů (PMEZ) porazili slavný velkoklub 2:1. Vítězný gól dal ve 28. minutě hlavou Verner Lička. „Do Ostravy přijely hvězdy, na které jsme zírali s otevřenou pusou," vzpomíná s úsměvem Lička. „A my s nimi sehráli vyrovnanou partii. Byl to obrovský zážitek a bezkonkurenčně nejlepší zápas v historii. Tátu jsem viděl plakat jen jednou v životě a to bylo právě po tom utkání," doplňuje Lička. V odvetě Baník poločas držel bezbrankovou remízu, do dalšího kola ale nakonec šel po výhře 5:0 Bayern.

Právě období přelomu sedmdesátých a osmdesátých let bylo v historii klubu neúspěšnější. Baník trénovaný Josefem Kolečkem vyhrál premiérový mistrovský titul v roce 1976, další dva přidal pod vedením legendárního trenéra Evžena Hadamczika v sezonách 1979/1980 a 1980/1981.

V modrobílém dresu zářily pozdější klubové ikony Verner Lička, Pavol Michalík, Milan Albrecht, Augustín Antalík, Václav Daněk, Lubomír Knapp, Jozef Marchevský, Libor Radimec, Zdeněk Rygel, Zdeněk Šreiner či Rostislav Vojáček.

„Ty úspěchy Baníku, na které nyní vzpomínáme, začal někdo mnohem dříve. Je to práce pana Pospíchala, který přitáhl kostru týmu – Vojáčka, Rygla, Albrechta, Knappa a další. Pan Hadamczik tu úspěšnou desetiletku v uvozovkách už jen zakončil. Uměl toho období společně s profesorem Dopitou (mimořádně úspěšný funkcionář klubu) geniálně využít," přemítá Lička.

Poslední titul a krutý pád

Po změně režimu v roce 1989 už zažil Baník mistrovskou euforii jen jednou. V sezóně vedli Baník František Komňacký a Pavel Vrba a na konci sezony 2003/2004 se v Ostravě slavil historicky čtvrtý a zatím poslední titul. „Ten rok byl neskutečný. Je to má nejsilnější vzpomínka na působení v Baníku," vzpomíná jedna z hvězd týmu Radek Slončík.

Kromě něj patřili k oporám týmu brankář Jan Laštůvka, s 19 góly nejlepší střelec ligy Marek Heinz, nejlepší nahrávač Martin Čížek, Pavel Besta, René Bolf, David Bystroň, Peter Drozd, Josef Dvorník, Zdeněk Pospěch, Radoslav Látal, Mario Lička nebo Miroslav Matušovič.

Bazaly byly téměř pokaždé vyprodané, Ostrava žila fotbalem jako nikdy potom. „Nikdy už jsem nic podobného, co se v Ostravě před a také po zisku titulu dělo, nezažil. Ta mistrovská sezóna byla nádherná. Je to osmnáct roků a mě je moc líto, že podobný úspěch zatím nepřišel," lituje Slončík.

Záchrana přišla s Václavem Brabcem

V dalších letech místo radosti přišla do Ostravy fotbalová bída, na jejímž konci byl finanční krach a v sezoně 2015/2016 sestup do druhé ligy. To už byl Baník v rukou nového majitele Václava Brabce.

Klub převzal v ekonomickém rozkladu a postavil ho zpátky na nohy. Šest let poté se ostravský fenomén pomalu vrací mezi nejlepší české týmy. „Baník mám proto, abych ho posouval dopředu. Přeji si, abychom zase hráli evropské poháry a aby měl Baník zase svůj stadion," říká často Brabec.

Právě absence domova je aktuálně nejpalčivější bolestí ostravského fenoménu. Baník po odchodů z Bazalů už sedm let hraje domácí zápasy na atletickém stadionu, jenž býval domovem kdysi konkurenčních Vítkovic. A nejen fanoušci to těžce nesou.

„Přál bych Baníku, aby měl zase domov. Bazaly jsou nezapomenutelné, hnalo nás jen to, když jsme tam vyběhli a věděli, že nás bude podporovat plný dům. Tohle Baníku chybí a z celého srdce bych mu to zase přál," říká bývalý skvělý záložník Karel Kula.

Největší euforii posledních let zažívali ostravští fandové poté, co se do Baníku potřetí a naposledy v roce 2017 vrátil Milan Baroš. Přestože s klubem na žádnou trofej nedosáhl, i díky němu fandové lépe nesli, že jejich milovaný klub nepatří aktuálně k nejúspěšnějším v zemi. Baroš do Baníku vrátil věrnost, hrdost a víru v nemožné.

„Pamatuju si, když jsem v roce 1998 střídal na place Petra Samce a najednou je těch dvaadvacet let pryč. I díky Baníku jsem si splnil snad všechna přání, které jsem jako kluk chtěl. Dostal jsem se do vysněné Anglie, hrál v českém nároďáku. Co si přát více," vzpomínal Baroš krátce před koncem kariéry v roce 2020.

Baník slaví kulatou stovku, což si už rok připomíná řadou akcí. Ke gratulantům se přidal i slavný Celtic, který zavítal do Ostravy k přípravnému utkání, oslavy vyvrcholí 9. a 10. září festivalem BaníkFest na Slezskoostravském hradě, tedy těsné blízkosti bývalé restaurace U Dubu. „Myslím si, že to bude opravdu velkolepé zakončení," doplňuje současný majitel Baníku Ostrava Václav Brabec.