Článek
Sparta v Olomouci vyhrála díky vámi proměněné penaltě z osmdesáté deváté minuty. Jak moc jste byl za nerozhodného stavu nervózní, když jste se rozbíhal?
Emoce samozřejmě byly veliké. Ale přesně kvůli takovým okamžikům člověk fotbal hraje. Já v kariéře ještě nezažil vypjatější okamžik. Nicméně jsem si hodně věřil. Byl jsem určený a neměl jsem strach. Vůbec jsem si nepřipouštěl, že bych penaltu nedal.
Snažili se vás domácí před pokutovým kopem rozhodit?
Samozřejmě na mě něco křičeli, ale je nevnímal. Měl jsem úplně čistou hlavu. Jen jsem si všimnul, že před míčem je nějaká nerovnost, tak jsem šel terén upravit.
Nakonec jste míč poslal do středu branky, nešlo o riskantní rozhodnutí?
Předem jsem se rozhodl, kam míč pošlu. I když je pravda, že původně měl jít více do strany. Ale čekal jsem na pohyb brankáře. A bylo to s přehledem, ne...
Vážně nebyla ani premiéra na mistrovství světa těžším okamžikem?
To nejde srovnávat. Tam jsem prostě nastoupil do zápasu a hrál. Ale tady jsem šel v předposlední minutě na penaltu za nerozhodného stavu. Cítil jsem, že je na mě velká odpovědnost.
Připouštěl jste si, že pokud penaltu neproměníte, ztráta na vedoucí Plzeň naroste?
V okamžiku pokutového kopu ne. Ale před zápasem jsme všichni věděli, že už mají náskok dvanácti bodů, což je hodně. A kdybychom jen remizovali, umazali bychom jen bod. Manko jedenácti bodů by představovalo průšvih.
Odčinila Sparta výhrou v Olomouci prohru v Evropské lize s CSKA Moskva?
Pro psychiku je samozřejmě takové vítězství strašně důležité, protože teď je reprezentační přestávka. Všem se bude trénovat mnohem lépe. Udělali jsme velký krok dopředu. Vždyť už jsme sérii bez prohry protáhli na pět zápasů, což je velmi povzbudivé. Navíc v Moskvě jsme měli i velkou smůlu. Potopila nás jediná chyba.
Vy sám si moc neodpočinete, protože vás čekají reprezentační povinnosti. V létě jste prakticky neměl dovolenou. Jak se cítíte?
Týden volna bych uvítal. Někdy hraji přes bolest. Bolí mě svaly, klouby, třísla, kotníky. Ale nedá se nic dělat. Teď mě čekají zápasy s Irskem a Arménií. Vždy jsem si přál nosit národní dres. Musím to vydržet do zimy.
