Hlavní obsah

Sparťan Krejčí běhá zakuklený, náladu si zvedá šipkami. U terče se budou dít velké věci, těší se

Brno

Měl by touto dobou makat na Letné či na Strahově a chystat se na závěr fotbalové sezony. Během přerušení ligy však mladý záložník pražské Sparty plní individuální plán doma v Rosicích u Brna a v kruhu rodinném se snaží čelit těžké době aspoň dobrou náladou. „Pozitivní energie a sranda jsou teď hrozně důležité. Já mám jako nahazovač nálady třeba šipky. Když je mi nejhůř, stoupnu si k terču a za chvíli je mi zase líp,“ doporučuje svou brněnštinou Ladislav Krejčí (20).

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Zase bude líp... Ladislav Krejčí ze Sparty během čtvrtfinále MOL Cupu s Baníkem Ostrava.

Článek
Fotogalerie

Kde trávíte nouzový stav?

Jsem rád, že mohu být doma v Rosicích u Brna s rodinou. Vůbec si nedokážu představit, jak bych všechno zvládal sám.

Váš kapitán Bořek Dočkal také zmínil, že vůbec nezávidí legionářům, kteří se teď nemohou postarat o své blízké jako domácí hráči.

Možnost být s rodinou je teď zásadní. Pro legionáře je to opravdu těžké, čekali třeba narození dětí a teď nemohou pomáhat... Ale věřím, že všechno zvládnou. Já jsem s mladším jedenáctiletým bráchou. Můžu mu zkontrolovat úkoly, a když už sedí moc dlouho u her, vyženu ho na zahradu.

A kde všude plníte individuální plány vy?

Doma zvládnu vlastně jen posilovnu. Mám tady i pás, ale hlavně potřebuju ven. U Rosic máme mezi dvěma vesnicemi cestu uzavřenou pro auta, tak tam chodím běhat. Se vší ostražitostí, jak bylo nařízeno. Na obličej si dávám nákrčníky, jen oči mám venku. Jsem zvyklý, takhle běháme v zimní přípravě. Teď je naštěstí dobré počasí.

Jste příznivcem bojových sportů, v klubovém kalendáři jste na fotce v kleci. I tělocvičny jsou teď ale zavřené...

Jsem jen pasivní fanoušek, hlavně se dívám. Pokud jde o doplňkové sporty, máme v kabině šipky. A mám dojem, že až se v ní zase sejdeme, budou se dít velké věci! (úsměv) Šipky mám jako nahazovač nálady. Když je mi nejhůř, stoupnu si k terču a za chvíli je mi zase líp...

Pokud jde o fotbal, nikdo zatím neví, jaký bude další vývoj. Kdyby se začalo hrát třeba za měsíc, v jaké formě se asi může mužstvo sejít, když si teď udržujete jen kondici bez míče?

Tak věřím, že fotbal během měsíce nezapomeneme. Bude to jako na začátku přípravy, během prvního týdne na obvyklý režim zase rychle najedeme.

Když jste v létě přestupoval ze Zbrojovky do Sparty, asi jste netušil, jak hektickou první sezonu v ní zažijete.

Je zajímavá, stalo se toho v ní opravdu hodně. Já do ní vstupoval zraněný, takže jsem nejdřív nevěděl, jestli půjde o přestup, nebo hostování. Šel jsem po malých krůčcích. Věřím, že všechno se bude jen zlepšovat.

Začátek jara měla Sparta bídný, měnila trenéry. Přerušení sezony pak přišlo ve chvíli, kdy jste v poháru smetli Baník a také v derby na Slavii naznačili zlepšení. V tabulce jste až devátí, ale s malou ztrátou na týmy před vámi. Pokud bude liga obnovena, na co si po dlouhé pauze ještě budete moci troufat...?

Jsme realisti, sezona se samozřejmě neodvíjí podle našich představ. Myslím, že třetí místo je stále v našem dosahu. A prioritou je pohár. Pro semifinále nám vylosovali Plzeň, nejtěžšího možného soupeře. Ale cestou k trofeji bychom na ni nejspíš stejně narazili, takže je dobře, že s ní máme hrát aspoň doma.

Posledním zápasem, který jste stihl odehrát, bylo vyprodané derby na Slavii. Sice s ovázaným kolenem a necelou hodinu, ale přece.

Bohužel jsem šel do zápasu s omezením, ale zdravotní tým na Spartě mi hrozně pomohl. Nebyl jsem na sto procent, ale chtěl jsem pomoct. Odehrál jsem aspoň část. Fakt skvělý zápas, energie derby mě úplně pohltila, zažral jsem se do něj. Jen škoda, že jsme nakonec jen remizovali, vítězství bylo tak blízko. Ale zvedáme se.

Jste členem reprezentační jedenadvacítky, které jste gólem v posledním kvalifikačním duelu v Chorvatsku přispěl k velmi cenné výhře. Teď jste koncem března měli hrát v Řecku. Jak jste si na soupeře troufal?

Na Řeky jsem si v dalším důležitém utkání věřil. Většina z nás ve svých klubech pravidelně hraje a všechno nám hrálo do karet. V Chorvatsku jsme si dokázali, že máme silný tým, týmového ducha jsme posunuli na úplně jinou úroveň.

Foto: FAČR

Když se dva Krejčí radují... Trenér Karel se svěřencem Ladislavem po výhře v Chorvatsku.

V těžké době se těžko hledají pozitiva. Napadlo vás, že jedním z nich by mohlo být pro vaši generaci Lvíčat odložení EURO dospělých o rok? Budete o rok starší a zkušenější, takže nejlepší z vás mohou o vrcholný šampionát klidně zabojovat...

Abych pravdu řekl, až tak daleko jsem nepřemýšlel. Soustředil jsem se jen na jedenadvacítku, které jsem věřil.

Pro vaši generaci sociálních sítí je spojení hračkou. Jak často jste během přerušení společné přípravy ve styku s klubovými spoluhráči?

S komunikací problém není. Máme skupinu na WhatsAppu, píšeme si, voláme si.

Ze soustředění ve Španělsku jste pro klubový web připravoval zábavné Krejdovo okénko. Teď se mělo k udržení dobré nálady obnovit, že?

Zkusili jsme udělat první díl přes skype, ale není to ono. Úplně se nepovedl, osobní kontakt chybí. Musíme to nechat na jindy. Ale pozitivní energie a sranda jsou teď samozřejmě hrozně důležité. Každý by jim měl jít naproti, alespoň se snažit odbourávat negativismus.