Článek
„Vstřelit gól před takovou kulisou, kdy je na tribunách osmnáct tisíc diváků, je báječné," lebedil si Holenda, který v minulosti slavil v Česku titul s Libercem a pražskou Spartou.
Když po dvaapadesáti minutách sobotní bitvy obelstil u postranní čáry Holka, navedl si míč do velkého vápna a levačkou zařídil vítěznou trefu. „Všichni viděli, jak se mi zakončení podařilo. Fantastická střela, nechytatelná," vtipkoval Holenda. „Měl jsem kliku, že obránce míč tečoval a Štěch na něj nedosáhl," dodával už vážnějším tónem.
Při oslavách zůstal poměrně chladný. „Nešlo o žádný respekt k bývalému zaměstnavateli. Moje radost byla vážně obrovská, ale já nejsem typ, který by metal salta nebo skákal kolem rohovému praporku," vykládal Holenda.
„Klíčové bylo, že Sparta nedokázala z tlaku v první polovině skórovat. My jsme nezačali dobře a pokud bychom inkasovali, měli bychom problémy. Ale druhou půli jsme zvládli lépe a navíc mám pocit, že jsme více chtěli. Vůle byla na naší straně větší," přemítal Holenda.
Ve Spartě prožil třináct let, při působení v áčku se prosadil ale až poslední dvě sezóny. Většinou se jen protloukal po hostováních. „Doba mého působení ve Spartě je dávno pryč. Nic osobního jsem necítil," ujišťoval devětadvacetiletý útočník.
Doufá, že třetí titul s třetím klubem už jej nemine. „Udělali jsme jeden z rozhodujících kroků. Nyní bychom museli Spartě titul darovat, což se snad nestane. Před zápasem na Letné v případě naší prohry se mohlo stát cokoliv. Nyní už snad jedno vítězství ze tří zápasů urveme," doufal Holenda.
