Článek
Vynesený rozsudek jste při zdůvodňování doprovodila slovy, že jste se bavila. Skutečně byla fotbalová komedie s námětem neprokázané korupce až takovou zábavou?
To jsem myslela spíše obrazně, protože jinak šlo o vážnou věc, na níž nic úsměvného nebylo.
Ani trochu?
Snad výkony obhájců a jejich tvrzení, kdo se doznal a kdo nikoli.
Jen to?
Pak i informace o tom, co se v českém fotbale děje. Jenže ty nejsou určeny pro trestní soud, ale pro fotbalové činovníky, kteří by měli tyto informace prošetřovat a něco s nimi dělat.
Svého času tomu tak bývalo, ale pak přišel Pelta a jeho strahovská garnitura s tím, že nemají možnosti ani adekvátní prostředky, že disciplinární komise konat nemůže a musí vyčkat, s čím přijdou orgány v trestním řízení?
A s čím mohou přijít, když je vše na bázi spekulací a tvrzení, že někdo od někoho něco slyšel? Před soudem pak nejsou schopni tvrzení potvrdit nebo vypovídat tak, aby na základě jejich svědectví mohlo být konkrétně rozhodnuto. Na fotbalových orgánech je, aby podobné kauzy prošetřily a jestliže něco vyjde najevo, pak by měly případ předat orgánům činným v trestním řízení. Ty pak budou konat.
Fotbal - a jeho strahovská vláda hlavně - ovšem argumentuje, že nemá k dispozici takové prostředky, jako policie. Že nemůže podezřelé odposlouchávat, sledovat, že...
Ale má možnost věci označit. Jenže pokud nic neřekne, těžko může policie jednat, věci odkrývat, zaměřit se na konkrétní osoby, sledovat je, odposlouchávat. Právě to jsme řešili s panem Křetínským, který řekl A, ale B už nevyřkl a případ nedotáhl do konce. Udělal velký rozruch, ale dál už se nic nedělo.
Je tedy podle vás špatná současná praxe, kdy policejní šetření předchází tomu fotbalovému?
To si nedovolím soudit, protože jde o dvě odlišné věci. Každé řízení má jiné prostředky a možnosti. A navíc zjišťuje něco jiného.
Takže by nebylo nic zlého na tom, kdyby disciplinární řízení probíhalo paralelně s policejním šetřením, jako tomu bývalo za dob pánů Goldy či Károlyiho?
Rozhodně to není na překážku. V rámci disciplinárního řízení mohly být obstarány informace, jež mohly být předány policii, aby mohla konat, aby vyšla najevo pravda.
Překvapilo vás, jaké vágní důkazy před vaším tribunálem zazněly?
Vůbec, protože nešlo o první ani poslední případ. V mnoha případech důkazy nejsou a je na soudu, aby si je obstaral sám.
Soudila jste svou první korupční kauzu ve fotbale. Měla byste poté, co jste slyšela a zažila, chuť se fotbalovým případem ještě někdy zabývat?
Jsem specialistkou na korupci ve veřejné sféře, a proto jsem soudila i fotbalový případ. Doufám, že moc podobných se v budoucnu nevyskytne. A jestliže se zrodí, dořeší je příslušné fotbalové orgány v rámci svých kompetencí. A pokud zjistí něco, co dá podnět k trestnímu stíhání, předpokládá, že přijdou i s důkazy, aby viníci mohli být po zásluze potrestáni.
Změnila jste po případu Křetínského kabely názor na fotbal?
Nezměnila, je podobný, jaký má i laická veřejnost. Je to byznys jako každý jiný, v němž jde o velké peníze. Soud ovšem musí rozhodnout na základě důkazů a osobní dojmy musí jít stranou.
Takže trochu jinak. Je fotbal zkorumpovanější, než jiné sféry veřejného života?
Možná motivem, protože český fotbal je navázán na další byznys. Nejde totiž jen o ligu a finanční odměny z ní plynoucí, ale o vše, co je navázáno dál. Marketing, vysílací práva atd. Jde o velké peníze, a kde jsou ve hře velké peníze, tam je prostor pro korupci. Nemůžeme ale zůstat u toho, že fotbalová korupce bude veřejným tajemstvím, o němž se bude jen mluvit, že všichni o ní budeme vědět, ale nikdo nebude nic dělat. Ale ta vůle musí vzejít od fotbalové asociace a její disciplinární komise. Pokud nebude, orgány činné v trestním řízení si těžko něco vycucají z prstu. Kdyby konkrétně pan Křetínský zmiňované osoby označil, mohly být zjištěny, předvolány a celý případ tak být rozkryt.
