Článek
Kouč Jaroslav Šilhavý si na teambuilding potrpí. V létě jabloneckým fotbalistům zpestřil přípravu v Rakousku netradičním zdoláváním horské soutěsky, takzvaným kaňoningem. Hráči dostali neopren i helmy a naskákali z pěti či z osmi metrů do vody, doplavali k další překážce a takto společně postupovali kaňonem. I ten, kdo se bál, musel skočit, aby nezdržoval celý tým...
„Kluci se uvolnili a zároveň i sblížili," liboval si tehdy Šilhavý.
Turisté na ně koukali jako na zjevení
Teď na Kanárech se sice původně bál zranění, jež hrozí při návratu po kamenité cestě. Nakonec však dal útoku na Pico del Teide zelenou.
Výšlap ve vnitrozemí ostrova Tenerife uvnitř stejnojmenného národního parku zkomplikoval čerstvě napadlý sníh a nízké teploty. Navíc až při stoupání se zjistilo, že kvůli větru je mimo provoz lanovka, která měla být podle původního plánu záchranou pro cestu z vrcholu zpět.
„Velký zážitek. Já sám jsem nikdy na tak velkou horu nevystoupal. Bylo to ale opravdu náročné. Možná cesta dolů byla horší než nahoru. Neměli jsme úplně super obutí, takže na ledu to místy dost klouzalo. Cestou jsme potkávali turisty vybavené na celodenní túry s hůlkama a pevnýma botama. My je míjeli v teniskách a šusťákovkách a všichni na nás koukali jako na zjevení," popsal pro klubové stránky obránce Milan Mišůn.
Za odměnu hody bez omezení
Jablonečtí nešli úplně až na vrchol, skončili u chaty ve výšce 3260 metrů. Stejně měli pochodu tak akorát dost.
„Doufám, že to přežijeme ve zdraví. Když jsem přišel na hotel, tak jsem byl asi půl hodiny ve sprše," smál se útočník Martin Doležal.
Výpravu zvládli vedle hráčů a trenérů i další členové realizačního týmu. Za odměnu si pak všichni mohli při večeři výjimečně dopřát jídla bez omezení.
„Hlavně na samém konci cesty před chatou hodně foukalo a začalo hustě sněžit. Posledních pár metrů bylo proto nejhorších. Po cestě zpátky o kus níž už to bylo lepší," oddechl si Doležal.