Hlavní obsah

Smějeme se, že Juliš do brány nestřílí, ale přihrává, vtipkoval po utrápené výhře kapitán Sigmy Breite

Fotbalisté Olomouce zdolali České Budějovice 2:1 a zůstali tak na domácím trávníku stoprocentní. Zároveň se v tabulce udrželi na třetí příčce. Výkonem ale nepřesvědčili a k výhře se doslova protrápili. Věděl to i jejich kapitán Radim Breite, který patřil mezi málo hráčů Sigmy, co snesli přísnější měřítko, ke třem bodům přispěl dvěma asistencemi.

Foto: Stanislav Heloňa, ČTK

Radim Breite si v duelu s Budějovicemi připsal dvě asistence.

Článek

Nevyšel vám už vstup do zápasu, proč?

Blbě jsme napadali. Oni nám z toho vyjížděli a měli proto více ze hry. Paradoxně nás probral až gól, který jsme dostali. Pak jsme na hřišti dominovali a zaslouženě to otočili. A měli jsme i další dvě, tři gólové šance. Škoda. Ve druhém poločase to pak bylo nezáživné pro diváka, ale na druhé straně z naší strany dobře ubráněné.

Takže po přestávce záměrem bylo nikam se nehrnout?

Ne. Nedokázali jsme ale podržet balon, odpočinout si na něm alespoň dvě, tři minutky. Když jsme ho získali, hned jsme ho zase ztratili a to byl problém.

V závěru měl soupeř tři slibné příležitosti. Zdálo se, že se bojíte o výsledek?

Když je to o gól, je to vždycky ošemetné. Jakmile jde míč do vápna, může se stát cokoliv. Je tady VAR. Spadne to třeba na ruku, přijde penalta. Je to těžké.

Herně vás Jihočeši minimálně ve druhé půli přehrávali. Je o to cennější, že jste zápas dovedli do vítězného konce?

Rozhodně. Bavili jsme se po utkání, že v předchozích sezonách bychom takový duel nezvládli. Musíme si toho cenit. Už minule jsme prohrávali a také to otočili. Síla z mužstva jde. I když hra není dobrá, defenzívu zvládáme.

Připsal jste si dvě asistence, což u vás nebývá obvyklé. A mohly být i tři, kdyby Vodháněl proměnil tutovku, kterou jsme mu připravil v 54. minutě. Nemrzí vás to?

Snad jen v tom, že kdyby se trefil, bylo by to o dva góly a to by nás uklidnilo. Tíha toho, že je to jen o gól, by z nás spadla a oni by to zcela otevřeli, což by nám hrálo do karet.

První gól, u kterého jste asistoval, padl po parádní akci, na jejímž konci byl kanonýr Juliš. Když jste mu to dával, tušil jste, že to tak suverénně uklidí?

Jasně. My se kolikrát smějeme, že on do brány nestřílí, ale přihrává. Zakončení má skvělé. Je dobře, že mu to pálí. Může ale přijít období, kdy to tak nebude a pak to na sebe bude muset vzít někdo jiný.

Nemrzelo vás, že u druhého gólu Navrátil vaši střelu tečoval?

Vůbec ne. Bylo to naopak štěstí. Myslím, že by to šlo dvacet metrů vedle. Hlavní je, že jsme to zvládli a vyhráli. To je pro mě nejdůležitější.