Článek
Z hotelových oken mají hráči výhled na bazény, za nimiž se rozprostírají nekonečné vody Atlantiku. V suterénu je nachystán dokonalý wellness, kde nechybí nic z moderních metod, které si jen lze představit pro vyplavení únavy z těla. A k tomu šikovné ruce masérů a fyzioterapeutů výpravy Slavie připravené, aby se hráči po každodenním dvoufázovém ladění herní formy cítili na druhý den svěží. „Trošku kluky hýčkáme, ale z hlediska nároků a cílů, které klub má, jde vlastně o standard," přemítá sportovní ředitel Slavie Jan Nezmar.
„Je to tady dokonalé," lebedí si trenér úřadujících ligových šampionů Jindřich Trpišovský, když vykračuje na jedno ze dvou tréninkových hřišť, které mají Pražané jen sto metrů od hlavního vchodu.
„Absolutní sen každého trenérského týmu. Protože pokud se jede dvacet až pětadvacet minut na trénink, pak zase zpátky a mužstvo má dvě fáze denně, prožijí hráči v autobuse téměř dvě hodiny. Za deset dnů se to nasčítá. A je přeci lepší, když tento čas mohou věnovat regeneraci nebo cvičení," vysvětluje Nezmar, proč poloha hotelu obklopená sportovišti realizačnímu týmu Slavie učarovala.
Kvalita povrchu na prvním místě
Právě tréninkové plochy jsou pro Trpišovského družinu klíčové. „Naši trenéři jsou hodně hákliví na kvalitu povrchu. Tady je přírodní koberec dokonalý," komentuje Nezmar stav obou tréninkových ploch po prvním tréninku slávistů, který sledovali i tři trávníkáři hotelového resortu a hned jak hráči zmizeli na pokojích, pustili se do údržby porostu.
„Kluci mohou být na hřišti prakticky celý den. Bez časového omezení. Pokud si chce někdo přidávat po tréninku nebo začít s nějakým cvičením dvacet minut předem, nic mu nebrání. Využitelnost hřiště je nekonečná. S tím je v jiných destinacích problém," říká Nezmar.
Mluví z vlastních zkušeností, které nasbíral ať už jako hráč či později ředitel Liberce. „V Turecku či na Kypru jsou s ohledem na množství týmů chystajících se v daném místě přesné rozpisy využitelnosti hrací plochy. Mnohdy se stane, že ještě trénink není u konce a už se na trávník tlačí další mančaft," líčí Nezmar další přednost portugalské destinace.
Slavia ji přitom objevila vlastně náhodou. V loňském roce dostalo její áčko cestu do Lagosu příkazem. V lokalitě se totiž chystal partnerský klub FC Beijing Sinobo Guoan. A Trpišovského družina v rámci přípravy musela proti spřátelenému klubu nastoupit. „A objevili jsme resort vskutku dokonalý," usměje se Nezmar.
Nijak netají, že nejde o právě levnou záležitost. „Náklady určitě dosahují sedmimístné položky a nezačínají jedničkou," připouští Nezmar. „Velkou část polkne cestování. Do Portugalska jsme letěli speciálem, což soustředění prodražuje. Pamatuji si, že v začátcích hráčské kariéry jsme s Opavou jeli v zimní přípravě do Chorvatska a autobusem. Nebo s dalšími kluby třeba autobusem do Vídně, a pak teprve letadlem do cílové destinace. Přičemž jsme společné věci měli rozložené do všech tašek, aby se jen minimálně doplácelo za další zavazadla," vypravuje Nezmar.
Kluby navíc mnohdy volí méně komfortní ubytování. „V případě potřeby je možné pohybovat se v řádech statisíců," připouští Nezmar. I Slavia to ještě před pár lety měla stejně, když v době finanční tísně létala do Turecka. „Právě tam lze najít stejně kvalitní resorty jako je v Lagosu. A přitom trošku lacinější. Ovšem problém je kromě tréninkových ploch i se soupeři. Mnohdy jsou k dispozici jen týmy, s nimiž jsou konfrontace hodně divoké. Protivníci v Portugalsku jsou kultivovanější," tvrdí Nezmar.
V zimě 2017 si právě Slavia vyzkoušela soustředění v Číně. Tehdy ještě pod taktovkou trenéra Jaroslav Šilhavého. „Mohla by to být varianta pro kondiční soustředění, které jsme absolvovali v úvodu ledna ve Španělsku. Ovšem s ohledem na délku cestování to nedává smysl. A v případě herního soustředění jde o lokalitu, která se s při časovém posunu a době v letadle stává vyloženě kontraproduktivní směrem k prvním zápasům sezony," má jasno Nezmar, že portugalský Lagos zůstane i do budoucnosti místem pro Slavii zaslíbeným.