Článek
Ochuzení byli všichni. Nejvíc pak asi střelec jediného gólu. Tradiční exploze nadšení se mu z tribun za vítěznou trefu nedostalo.
„Takhle má člověk z gólu radost, ale není tolik ke slavení. Postrádá euforii, jako kdyby přišlo dvanáct patnáct tisíc lidí. Zvláštní, tréninková atmosféra, jak se všechno ozývá. Už aby byl stadion zase otevřený," líčí Lukáš Masopust své dojmy z podivného utkání.
Jako přípravný zápas v Rakousku
Sparťanský trenér Václav Jílek popsal, že zápas bez diváků byl na Letné mnohem horší, než čekal.
Rozpačití byli i jeho kolegové v Edenu.
„Jediný, kdo má radost, jsou moje a Hofťovy (trenér Liberce Pavel Hoftych) hlasivky. Jinak je to strašně smutné, takový fotbalový pohřeb. Stejné jako přípravný zápas v Rakousku, prostě bez lidí," kroutí hlavou Jindřich Trpišovský, trenér Slavie.
„Musím poděkovat našim sponzorům a VIP hostům, že se dokázali vyhecovat k hlasitému fandění. Zároveň strhli i VIP hosty Slavie. Díky výborné akustice na stadionu a sponzorům aspoň nějaká atmosféra byla," líčí jeho liberecký protějšek Pavel Hoftych.
Všichni trpí za pár jedinců
Slavia si vyžrala kolektivní vinu za výtržnosti několika chuligánů, kteří v předchozím domácím utkání s Olomoucí házeli do hostujícího sektoru pyrotechniku. Do ochozů se dostala jen hrstka držitelů čestných vstupenek.
„Potrestaní jsme my okolo fotbalu, nejvíce pak hráči. A sedmnáct osmnáct tisíc lidí, kteří mohli v hledišti být. Doufám, že už se něco takového nikdy nestane, protože všichni trpíme za pár jedinců," láteří Trpišovský.
Nepřipadal si ani jako na ligovém zápase. „V podstatě jsme lidem zakázali přijít na fotbal. Hrajeme kvůli nim, kvůli atmosféře. Uzavřený stadion jsem zažil poprvé a doufám, že naposledy," přeje si Trpišovský.