Článek
Mandous zakotvil na hostování bez opce v Mladé Boleslavi, důvěru dostal hned proti Teplicím a několika zákroky přispěl k výhře 2:1. „O pauze jsem říkal trenérovi brankářů, že jsem si za poločas v Boleslavi zachytal víc než za dva roky ve Slavii,“ usmál se dvaatřicetiletý gólman. Novou štaci si jen pochvaluje.
Jak dlouho jste byl rozhodnutý, že ze Slavie odejdete?
Od doby, co začal v létě chytat Tonda Kinský, jsem přemýšlel o tom, že bych chtěl jít pryč. Neviděl jsem možnost, že bych šel do brány. Slavia mi pak nabídla novou smlouvu, kterou jsem prodloužil. Zároveň jsme si řekli, že kdyby přišla nabídka, mohl bych odejít. Takže půlroku jsem tenhle krok v hlavě měl, až v zimě se vše upeklo.
Mohl jste skončit v zahraničí, že? Ovšem okolnosti, kvůli kterým bylo nutné, abyste odchytal dva lednové zápasy v Evropské lize, tomu nenahrály.
Je pravda, že mi to sebralo některé možnosti v zahraničí, protože ty ligy začínaly dřív. Slavia mě kvůli Evropské lize nepustila. Docela mě to mrzelo, protože se jednalo o prestižní soutěže. Na druhou stranu se pak ozvala Mladá Boleslav a já jsem rád, že tu jsem.
Co bylo ve hře?
Docela dobré týmy z druhé německé, první portugalské a belgické ligy. Ale ve fotbale se nedá moc plánovat. Odchytal jsem dva zápasy ve Slavii a pak mi bylo řečeno, že bych byl až třetí brankář, což jsem nepřijal. Řekl jsem Slavii, že bych chtěl na hostování. Jednání s Boleslaví pak bylo rychlé. Cítil jsem z její strany, že mě chce. Nebylo co řešit.
Jak vám ve Slavii bylo, když pořád chodili noví konkurenti? Jindřich Staněk, Antonín Kinský, naposledy v zimě Jakub Markovič.
Nebylo to příjemné. Šel jsem do Slavie z Olomouce, kdy mi bylo řečeno, že Ondra Kolář bude chytat do doby, než ho prodají. Což se nakonec nestalo. Vyšoupl jsem ho z brány a nějakou dobu jsem chytal, což bylo super. Pak přišel Jindra Staněk a musel jsem trenéry znovu přesvědčovat. Jindra měl nějaké zdravotní problémy, chvíli jsem zase chytal, pak zase seděl. Někdy jsem z toho vypadl kvůli zranění, někdy kvůli tomu, že se mi nedařilo, což je ve fotbale normální. A v létě přišel Tonda Kinský.
Jak jste vše kousal?
Samozřejmě je to těžké. Chytáte, jste na lavičce, přijde nový gólman a tohle se pořád nějakým způsobem opakuje. Na hlavu je to nápor, ale myslím, že jsem se s tím vždy popasoval dobře. Je to fakt složité a najednou vám řeknou, že musíte odchytat zápasy na PAOK Soluň a s Malmö, když půlroku nestojíte v bráně. Na PAOK je bouřlivá atmosféra, plno lidí a vy to musíte zvládnout. Bohužel jsme prohráli a nepostoupili.
Ovšem z osobního hlediska jste mohl být spokojený s tím, jak jste zápasy s PAOK (0:2) a Malmö (2:2) zvládl, ne?
Když se prohraje nebo remizuje, nikdy nemám ze zápasu dobrý pocit. Ale upřímně musím říct, že si myslím, že jsem to zvládnul. Zvlášť když si vezmu, že jsem chytal po tak dlouhé době a proti těžkým soupeřům v Evropě. Je hrozně těžké se na to připravit, tréninky vám nedají to co zápas. Najednou stojíte v bráně a musíte předvést to nejlepší.
Cítil jste někdy ve Slavii stoprocentní důvěru?
Jo. V jednom období jsem chytal, měl jsem i hodně dlouhou sérii bez inkasovaného gólu, důvěru jsem cítil. I teď v zimě jsem o místo zabojoval tím, jak jsem odchytal dva zápasy v Evropské lize. Ale nestačilo to. Když mi pak řekli, že budu na pozici číslo tři, bylo lepší jít jinam.
Brankář Aleš Mandous při premiéře za Mladou Boleslav v zápase proti Teplicím.
V Boleslavi jste na hostování bez opce, smlouvu ve Slavii máte do června 2027. Řešíte, co bude v létě?
Ne. Vůbec se tím nezaobírám. Ve fotbale se může stát cokoliv, může přijít zranění nebo jiné věci. V Boleslavi jsem rád, v létě tu můžu prodloužit hostování, vrátit se do Slavie, může přijít něco jiného. Uvidíme, není to ani v mých rukách.
Láká vás zahraničí?
Jo, každý by si ho chtěl vyzkoušet. Teď jsem k tomu měl blízko, ale nevyšlo to. Jak říkám, uvidíme. Hlavní slovo bude mít Slavia.
Do Boleslavi jste přišel v průběhu minulého týdne, hned v sobotu jste nastoupil proti Teplicím a docela jste si při výhře 2:1 zachytal. Jak jste všechno vstřebával?
Byl jsem tu tři dny s cestou a šel chytat zápas. Teplice hrály skvěle, celý první poločas nás mačkaly. Hned o pauze jsem říkal trenérovi brankářů, že jsem si za poločas v Boleslavi zachytal víc než za dva roky ve Slavii. Je škoda, že jsme dostali v závěru branku, ale nejdůležitější jsou tři body. Je to super start.
Boleslavský trenér Andreas Brännström po utkání prohlásil, že jednička není určená. Řešili jste vaši pozici?
Nebavili jsme se o tom, jestli je tu jednička. Trenér mi den před zápasem řekl, že budu chytat, a ať se připravím. To jsem udělal. Uvidíme, co bude dál.
Na podzim byl jasnou boleslavskou jedničkou Matouš Trmal. Jak přijal váš příchod?
Neřešili jsme to. Konkurence je v každém týmu. Matouš to ví, byl v zahraničí, v tomhle problém není. Oba jsme profesionálové a jedeme dál.
Z Boleslavi odešlo v posledních přestupových obdobích do Slavie několik hráčů, naposledy nyní v zimě Vasil Kušej. Dával vám nějaké reference?
Hodně jsem se s Vasilem o Boleslavi bavil, jen mi ji doporučoval. Říkal mi, že tu jsou super lidi. Vůbec jsem neměl obavu sem jít. Jsem rád, že se jeho slova potvrdila. Platí to pro kabinu i trenéra, který má skvělé tréninky.
Jaké máte osobní a týmové ambice pro jaro?
Chceme hrát co nejvýš. Myslím, že tenhle tým má na to, aby byl v první šestce. Jsou tu skvělí hráči. Osobně toho chci odchytat co nejvíc a týmu maximálně pomoct. Je to jedno s druhým. Když se bude dařit mně, bude se dařit i týmu.
V nejlepším období ve Slavii jste se dostal i do reprezentace. Je to kapitola, kterou byste chtěl ještě otevřít?
Jo. Reprezentovat svou zemi je nejvíc. Vidím, že v národním týmu nás bota netlačí, jsou tu mladí kluci jako Tonda Kinský, Matěj Kovář nebo Lukáš Horníček v jednadvacítce. Každopádně rád bych se v reprezentaci ještě někdy objevil. Když budu chytat, uvidíme, co se stane.
