Článek
„Zájem Boleslavi byl už dlouhodobější, za posledních osm měsíců jsem v Rusku prakticky nic nenahrál, rozhodnutí bylo jasné, mně se tady líbí zázemí, mám tu známé a kamarády,“ říkal po podpisu dvouleté smlouvy Šírl. „Chci zase hrát a něco ještě dokázat,“ tvrdil odhodlaně.
Převzal dres s číslem 25. Angažmá v petrohradském klubu je minulostí, ač v něm měl smlouvu do zimy 2011. „Kontrakt je rozvázán, vše je dohodnuto, chybí jen definitivní podpis ředitele Mitrofanova,“ podotkl hráčův agent Viktor Kolář ze Sport Investu.
Na rychlosti vyřešení formalit záleží i to, kdy už bude Šírl moci na levé straně boleslavské obrany či zálohy nastoupit. „Zdravotně jsem stoprocentně fit, trénoval jsem s petrohradským prvním mužstvem, jen herní praxe mi chybí, ale to brzo doženu,“ říkal devětadvacetiletý fotbalista.
Loučení v Petrohradu ho dojalo
Šírl v Rusku žil skoro osm let, zažil velkolepé triumfy, údobí i s českým koučem Petrželou. Jenže vše je minulostí. Srážela ho zranění. Naposledy v zimě. Nakonec ho čekalo loučení s fandy po domácím zápase s Tomskem. „Až mě to dojalo. Divil jsem se, jaké jsem si tam udělal jméno. Udělal jsem si kolečko po dráze. Kluci na mě po zápase čekali na hřišti. Dostal jsem kytku, bylo to pěkné,“ popisoval.
Už delší dobu mu bylo jasné, že v petrohradském klubu končí. „Zvlášť když mi to zkomplikovalo zimní zranění. Nebylo to sice vážné, ale nemělo cenu si nic nalhávat, trenér přišel, já se zranil. Má své lidi a svůj systém jako každý kouč, já tam asi nazapadal,“ líčil Šírl.
Už v zimě byl ve hře jeho odchod z Ruska. „Ale někam jinam ven jsem se netlačil, skoro osm let mi stačí. Nejsem z těch, kteří si snadno v cizině zvykají,“ pravil. „Ve hře byla Neapol, ale Radek chtěl někam, kde by byl aspoň nějaký Čech,“ připomínal překážku Kolář.
Zájem měla i Sparta
A tak vše směřovalo k Boleslavi. Mluvilo se též o zájmu Sparty. „Ve finální části hrál roli dlouhodobý zájem, Radkovo spojení s kamarádem Millerem, nemělo smysl dál jednat s pražskými S nebo jinými kluby,“ říkal Kolář.
„S Mírou jsem si často volal. Začínali jsme spolu v Rudné. A když bylo jasné, že končím, ze srandy říkal, že to nadhodí v Boleslavi, pak už to řešil Viki Kolář,“ líčil Šírl. Dojíždění z domova v Rudné u Prahy do města aut ho nijak neděsí. „To je v pohodě, z Ruska jsem zvyklý na jiné vzdálenosti,“ říkal.
Nezdařené návraty do české ligy jiných matadorů ho neodrazovaly. Ani rady, že by měl návrat zvážit, žádné neslyšel. „Je to věc každého hráče. Nemám důvod se nějak bát, pokud budu stoprocentně připraven. Budu si hrát to, co vždy. Nic nechci měnit. Šlo to v Rusku, musí to jít i tady,“ dal najevo, že se nebojí velkých očekávání.
Mohl by snad nastoupit už v neděli proti Teplicím? „Vypadl jsem z tréninku jen na tři čtyři dny, uvidíme, v jednu už mám první přípravu s Boleslaví,“ smál se. A co případný návrat do reprezentace? „Nechal bych to otevřené,“ podotkl obezřetně.
„Jsem rád, že takový hráč je zpět v lize a u nás, věřím, že zase zapadne i do národního týmu,“ dodal Josef Dufek, šéf středočeského klubu, který v závěru přestupového okna ještě testuje hlavně ze Slavie známého Makedonce Toleského.
