Síla lavičky Slavie? Masakr, říká skvělý žolík. Zmapovali jsme, jak důležité góly dávají náhradníci

Sport.cz zmapoval, kolika góly pomohli střídající fotbalisté jednotlivým mužstvům v lize a o jak důležité branky šlo. Zda byly vítězné, přinesly remízu, odstartovaly obrat, navýšily vedení, či jen mírnily porážku. Přehledy nabízíme v tabulce níže v textu.

Slávističtí žolíci vsítili patnáct gólů, čtyři z nich se ukázaly jako vítězné, zbylých jedenáct pomohlo pojistit výhru. Trenér Jindřich Trpišovský mívá v tuzemských podmínkách luxusní možnosti, jak ovlivnit utkání. „Ti kluci by ve většině jiných klubů hráli. Pro soupeře je tohle strašně těžké, po šedesáti minutách jim těžknou nohy a Slavia vypustí na hřiště Van Burena, Matěje Juráska nebo Standu Tecla, kteří jsou hladoví. Tomu se těžko odolává," přemítá Holub.

Třeba nasazení Micka van Burena sešívaným extrémně pomohlo v jarních domácích duelech proti Jablonci a Brnu. Po jeho vběhnutí na hřiště se na stadionu úplně změnila energie, rvavý nizozemský útočník se v obou zápasech trefil, dodal hře červenobílých nový šmrnc, rozbouřil tribuny. „Paradoxně mu to do základní sestavy nepomáhá. Trenéři pak vidí, že je platnější jako náhradník. Tohle pak jeho pozici prohlubuje. Podobně to má nyní i Minčev ve Spartě," přidává bývalý útočník Sparty, Mladé Boleslavi, Hradce Králové nebo Jablonce s odkazem na bulharského rychlíka Martina Minčeva, jenž dal v posledních dvou zápasech během krátké chvíle tři góly.

Sparta počítá sedm gólů od náhradníků (Minčev dal celkem čtyři), ale zásadní zlom ve skóre nepřinesl ani jeden. Šest branek pomohlo navýšit vedení, tři z nich tým uklidnily, protože Letenští díky nim odskočili z jednobrankového vedení do dvougólového trháku. A trefa Kryštofa Daňka korigovala porážku s Libercem.

Víc se na pomoc z lavičky může spolehnout Slovácko, jehož náhradníci dali také sedm gólů. Dva z nich byly vítězné na 1:0, jeden zásah znamenal remízu a další dvě branky přinesly dílčí remízový stav, který parta kouče Martina Svědíka dokázala převrátit ve výhru.

Šest gólů vstřelili náhradníci Plzně, dva byly vítězné. Jednu rozdílovou trefu, která rozsekla remízový stav a přinesla tři body, zapsali střídající hráči Brna, Zlína a Bohemians. Polovině mužstev vystřelili muži z lavičky bod. Naopak úplně bez efektu zůstaly dva zásahy náhradníků Pardubic či jediný těch z Českých Budějovic.

Holub se do pozice náhradníka umí dokonale vžít, sám platil za skvělého žolíka, vždyť coby střídající hráč vstřelil v nejvyšší soutěži sedmnáct gólů, což je nejvíc v historii samostatné ligy. Stejný počet dal i Tomáš Wágner. „Záleží, v jakém jste týmu. Když jsem byl ve Spartě, tuhle roli jsem bral. Ale třeba v Boleslavi jsem ji blbě nesl a byl jsem hodně naštvaný," vypráví sedmačtyřicetiletý borec.

Jak se to projevovalo? „Když jsem třeba zápas rozhodl a trenér mě pak v dalším zápase ani nedal na hřiště, tak jsem to kousal fakt blbě. Tréninky jsem flákal, protože jsem věděl, že i když budu makat naplno a dávat na tréninku góly, stejně mi to nepomůže. V určitém období jsem byl demotivovaný a nedával jsem tomu všechno," přiznává Holub.

„Je to o komunikaci. Ve Spartě nás bylo asi osmadvacet a za jednoho trenéra jsme se dozvídali o nominaci na zápas podle toho, jestli jsme měli v pátek před odjezdem na soustředění na svém místě kupičku s věcmi, nebo ne. Kdo ji neměl, tak nejel," vybaví si autor sedmasedmdesáti ligových gólů. „Takhle to fungovat nemůže. Ale myslím, že ve Slavii s tím není problém, komunikace je skvělá, nikdo z hráčů si nestěžuje, trenér Trpišovský se je snaží točit. Nejde, aby někdo třeba jen tři měsíce trénoval," míní Holub.

Trpišovský cítí, do jaké výhody ho napěchovaná lavička staví. „Nebojíte se do toho sáhnout dřív. Navíc pět střídání nám dává víc možností vstupovat do utkání. Situace je daleko lepší než na konci podzimu, kdy jsme měli hodně zraněných. Navíc někdy máte na lavičce hráče, který je ve větší pohodě než ti na hřišti. Jako například teď Mick," libuje si slávistický trenér.