Ml. Boleslav - Olomouc 0:2Sigma vyhrála, teoretická naděje Hanáků ještě žije

Mizérie, v níž se Mladá Boleslav po restartu ligy zmítá, zřejmě nebude mít hned tak konce. A to by jí býval v konfrontaci s Hanáky postačil alespoň bod, aby měla jistou účast ve zmíněné skupině, ve které půjde o účast v pohárové Evropě. A že se z ní lze na evropskou pohárovou scénu prodrat, o tom se Středočeši před rokem sami přesvědčili.

Tentokrát ovšem v duelu s Olomoucí působili, jako by je nějaká Evropa pramálo zajímala. Laxně, bohorovně, s pramalou chutí a snad ještě menší aktivitou. Kdyby Látalův tým vedl po první půli tříbrankovým rozdílem, nemohli by se domácí vůbec divit.

U góly Housky, který po rohovém kopu přetlačil Ladru a propálil vše, co mu stálo v cestě, totiž zůstat nemuselo. Gonzáles trefil hned v samém úvodu břevno, jeho další nebezpečný pokus zblokoval Tatejev, Chytil minutu před přestávkou ve stoprocentní příležitosti netrefil bránu.

Už výčet těchto příležitostí vypovídá, že Olomouc byl od prvních minut lepší mužstvem. Přehrávala domácí díky lepšímu pohybu, přesnější kombinaci, a hlavně daleko větší chuti do hry, což se sice promítlo do šancí, nikoli však do odpovídajícího brankového zúročení.

Proto žádný div, že domácí kouč Weber vystřídal o přestávce hned tři hráče, aby dal mužstvu nový impuls a vdechl mu život. Na chvíli to zapůsobilo, protože už po šesti minutách měl Ladra po akci náhradníka Douděry možnost skóre srovnat, jenže střílel těsně vedle.

Sebe i spoluhráče sice trochu probral, jenže zvýšené mladoboleslavské snažení k ničemu nebylo. Hanáci si organizovanou defenzivou vedení hlídali, sterilní útočné pokusy domácích snadno eliminovali a do nějaké šance je vůbec nepustili. Sami naopak sázeli na rychlé výpady a jeden z nich jim v nastaveném čase skutečně vyšel.

Střídající Kerbr olomouckou výhru jistil a uchoval tak svému týmu teoretickou naději na umístění v elitní desítce.