Sestup druhý rok po sobě. Už by se to mohlo obrátit, nechci být smolíček, přeje si Zorvan

V roce 2017 jste začal sezonu v Hradci Králové, který sestoupil. Pád jste zažil loni v Příbrami a nyní v Karviné vás to potkalo znovu. Jak prožíváte?

Je to hrozný. Musím říct, že to fakt není nic příjemného, protože jsem byl zvyklý spíš vyhrávat než prohrávat. Tohle se kouše těžko. Jsem docela emotivní hráč, což bylo bohužel vidět i tři zápasy zpátky (po strčení do zlínského Jakuba Janetzkého dostal Zorvan červenou kartu a následně od disciplinární komise stopku na dva zápasy - pozn. aut.).

Čím jste „urazil" fotbalového Boha?

To bych taky rád věděl. Fakt nevím. Snažím se si osobně přidávat, makat, ale prostě to nestačí. Když vyhrajete, je to skvělý pocit, my si v Karviné ovšem vítězství moc neužili. Mrzí mě, že jsem tady takových pocitů nezažil víc. V domácích zápasech jsme několikrát do 80. minuty vedli, a přesto jsme to nedotlačili k vítězství. Proto jsme sestoupili.

Cítil jste po červené kartě proti Zlínu a následném dvouzápasovém trestu křivdu?

Musím říct, že v tom okamžiku na hřišti obrovskou. Přesilovku jsme měli hrát už nějakou dobu my, protože mě Matejov trefil skluzem do lýtka. I z toho důvodu jsem měl velký chtíč vyhrát, věděl jsem, že to je jedna z našich posledních šancí, abychom udrželi naději na baráž. A že jsem pak za červenou dostal dva zápasy? Dostal jsem příkaz, ať se k tomu moc nevyjadřuji, ale kdybych měl říct svůj postoj, tak s tím trestem nesouhlasím, přestože to byla moje chyba a velká. Ale nebyl to žádný zkrat.

Bylo těžké sledovat marný boj o udržení v civilu?

Šílený. Celý týden trénujete, připravujete se a ve finále zápas neabsolvujete. Je to strašný pocit. Kousal jsem to špatně, fakt špatně.

Karviná byla už v zimě poslední. Opravdu jste věřil v záchranu?

Přišlo dost dalších nových hráčů, nebyli jsme tou situací tak zatížení. Hned zkraje jara jsme udělali čtyři body a mohlo jich být i šest. Osobně jsem se cítil dobře. Možná mi trvalo trošku déle, než jsem fotbalově dospěl, ale teď si fotbal fakt užívám.

Dá se fotbal užívat i když sestupujete?

Někdo dole hrát musí a bohužel jsme to byli my. Mám rád ten tlak, když o něco jde. Pořád mám v sobě motivaci něco dokázat. To mě žene dopředu.

V Karviné zřejmě skončíte, mluví se o zájmu Olomouce. Nebude se případný zájemce bát, že přivede „smolíčka" a bude mu hrozit sestup?

No, doufám, že teď budu spíš štístko a že už jsem si tu smůlu vybral. Už by se to mohlo taky obrátit. Pokud půjdu do jiného týmu, tak sám od sebe s touto informací nepřijdu. Ale podle mě už se to asi nese. Uvidíme, smlouvu v Karviné mám do 30. června, zatím nic nového podepsat nemůžu.