Článek
V pěti posledních rivalských konfrontacích jste nasázel Spartě šest branek, takže byste s ní mohl hrát nejspíš pořád...
Kdyby to šlo, klidně i třikrát během půl roku. Ale ono to vlastně jde, protože na jaře jsme s ní třikrát hráli. V základní části ligy, v poháru a potom v nadstavbě.
Teď na podzim jste se s ní potkali poprvé a naposledy a vám zápas zase náramně vyšel. I třeba proto, že jste se opět zapsal mezi střelce.
Vyšel celému mužstvu. Věřili jsme, že když přeneseme na hřiště naši fotbalovost, vítězství si odvezeme. Proto bylo důležité zachovat klid, vyvarovat se hektiky, faulů, debat s protihráči i třeba s rozhodčím a soustředit se na hru. Zvládli jsme to, hráli jsme dobrý fotbal, a proto jsme zaslouženě vyhráli.
Hodně důležitým momentem pro celý vývoj derby byla penalta, na kterou jste si troufl, i když se zrodila po faulu na vás. To jste si skutečně tak věřil?
Hrálo se na Letné a já chtěl strašně dát Spartě gól, jako jí ho chci dát pokaždé, když spolu hrajeme. Proto jsem na penaltu šel, i když jsem byl já tím faulovaným hráčem. Věřil jsem si.
Nakonec u jednoho gólu nezůstalo. Přidali jste ještě dva další, čímž jste vyrovnali nejvyšší výhru Slavie na Letné, která se zrodila v roce 2008, kdy vaši předchůdci porazili Spartu v jejím chrámu 4:1.
Nemínili jsme po prvním gólu bránit vedení 1:0, nechtěli jsme ustupovat od naší hry. Super, že se nakonec zrodila tak vysoká výhra.
A dokonce po kuriózním vlastenci Sáčka, který po střele Olayinky tečoval balon za Hečova záda zadkem. Zažil jste někdy tak pikantní gól?
To tedy ne a nemám vůbec tušení, kam by střela Olayinky letěla, kdyby Sáčka netrefila. Však jsme si ho dobírali, že kdyby byl ve sparťanské šestnáctce za stavu 1:0 při jeho velké šanci nějaký protihráč, který by balon doklepl do brány, mohl být další průběh utkání mnohem klidnější.
Spartu jste nakonec smetli, a to jste přitom měli v nohou úterní zápas Ligy mistrů na San Siru. Bylo pro vás hodně složité přepnout z Champions League na derby?
Naopak, byli jsme rádi, že po střetnutí s milánským Interem následuje zápas se Spartou. Vždyť šlo o rovnocenné duely hrané před plným stadionem, které si byly v mnohém podobné.
